Jednotlivé levely jsou totiž těžké samy o sobě a skládají se z mnoha samostatných nástrah, jež jsou umístěné tak, abyste při jejich přehlédnutí nebo nedbalém pohybu na místě umřeli. To jak jistě uznáte zní dosti morbidně a přesně taková tato hra je – vyžívá se v zobrazování kreslené stříkající krve, která navíc zůstává na obrazovce i poté, co jste umřeli a respawnovali se znovu. To snad aby vám připomínala vaši předešlou chybu, přičemž jinak tomu nebude ani ve chvíli, kdy zemřete po druhé nebo potřetí. I v takovém případě zůstanou na monitoru snadno rozeznatelné skvrny jasně kontrastující s bílým pozadím. To byl samozřejmě záměr, který poměrně vyšel – pokud se tedy vyžíváte v hrách, kde krev pryští v hektolitrech, budete spokojeni.
Míst, kde můžete rázem přijít o život, je v každém levelu hned několik a mnohdy jsou tak záludně umístěné, že budete mít problémy se jim vyhnout i po několikáté, kdy oblastí procházíte. Veskrze se ale jedná o dvě základní překážky – bodce, na něž se můžete s hlavní postavou napíchnout a zabít a nebo také ozubená kola točící se v jejich blízkosti. U těch je jedinýproblém – většinou nejsou na zemi ale ve vzduchu, překošit je tedy bude podstatně složitější. Problém ale občas dělají i samotné bodáky umístěné po celé spodní podlaze, kam s jistotou spadnete v momentě, kdy uděláte jediný španý krok na lávce o něco výše. To je ještě nepříjemnější vzhledem k obrovským vzdálenostem plošinek, které jsou nastaveny tak, abyste druhého konce dosáhli jen při pořádném rozběhu a naprosto precizním skoku. Jinak se hrdina ke kraji plošiny ani nepřiblíží a zřítí se dolů.
I navzdory občas iritující hratelnosti je ale Dire Hive originální hrou se svižnou hratelností, která vás nebude nudit. Plusovým bodem může být rovněž několik herních postav, které jsou ovšem z neznámých důvodů nahé a pořdně zcvrklé.