Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Orbiter – vesmírná odysea

Nic pro masy, vše pro podivíny. Orbiter, jedna z nejkomplexnějších „her“ pod sluncem, konečně přistává i na Plných hrách.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Azzie

Reketoplán vs raketa

Orboiter je sqelej simulátor. Rád se k němu občas vracím. Můj největší úspěcj zatím byl let s XR2 Ravenstarem ( http://www.alteaaerospace.com/ ) na Mars, zabrždění o atmosféru Marsu, přistání, načerpání paliva a návrat na Zem. ,-) Dál se mi zatim doletět bez podvádění nepodařilo.

Jinak co se týče příspěvku od Igora, to moc dobře nechápu. Cožpak ono bylo dražší udělat revizi a opravu raketoplánu při každém návratu na zem, než postavit adekvátní raketu zcela novou ? neni to trochu divný ? To by snad NASA s raketoplánama skončila asi dřív , ne ? :-P

0/0
3.8.2011 14:46

Tedyk

Je to hratelné

Jde o to si pečlivě projít tutoriály. Doporučuju Go Play in Space. Já nejsem žádný pařan, ale byl jsem schopen bez problémů odstartovat a dostat se na oběžnou dráhu, následně transfer k Měsíci a přistání na měsíční základně, vše při ovládání klávesnicí.

Z pluginů je povinný Orbiter Sound, dodává to tu správnou atmosféru :-)

0/0
23.7.2011 19:11

Mad_Igor

ziaden krok spat

Zastavenie projektov raketoplanov je v sucasnej faze vyvoja spravny krok. Povodna idea za raketoplanom bola vytvorit prostriedok na dopravu nakladu a pasazierov na orbit s co najnizsimi nakladmi a znovupouzitelny system sa zdal ako idealny. Problem je ale v tom ze system raketoplanu je sam o sebe podstatne drahsi ako klasicka vesmirna lod a start je tiez niekolkonasobne drahsi. Rovnako pri navrate dojde k velkemu poskodeniu modulu a na jeho opatovne pouzitie je nutna nakladna rekonstrukcia pri ktorej moze prist k zlyhaniam. Rusi mali podstatne ekonomickejsi system (raketoplan Buran) ako NASA, prisli vsak na to ze bezny sojuz je podstatne ekonomickejsi (cena/tonaz) ako raketoplan. Lety raketoplanov boli v podstate uz davno zrusene, obnovili sa vylucne koli vesmirnej stanici ESA, nakolko raketoplan disponoval robotickou montaznou "rukou" ktora vidatne asistovala pri stavbe stanice. Dnes ma stanica vlasntu "ruku" a jej centralne riadiace pracovisko, preto uz raketoplany mozu odist do strotoviska dejin. ....sojuz lieta dalej.

0/0
23.7.2011 8:50

rostan007

Re: ziaden krok spat

Tys chobot, k jakému "poškození" jakého "modulu" prosímtě dojde?

ET shoří v atmosféře, ale to je drobná položka.

Oba SRB se vrací, jsou servisovány a naplněny palivem.

Samotný orbiter přistává ABSOLUTNĚ BEZ POŠKOZENÍ, před dalším letem je sice důkladně servisován, ovšem to je kvůli PREVENCI, nikoli opravám škod.

Naproti tomu Sojuz - shoří VŠECHNO kromě návratového modulu. ;-D

0/0
23.7.2011 18:09

Stoura

Re: Re: ziaden krok spat

Nikoliv kvůli prevenci, ale kvůli velkému opotřebení. Musí se dolepit destičky, kterých mnoho opadne a a další popraskají. Motory musejí projít generálkou - například turbočerpadla paliva měla zpočátku po každém letu popraskané lopatky, u kyslíkových turbočerpadel se to nejspíš nepodařilo vyřešit do konce letů. Ložiska pohyblibých částí  motorů se zadítara,     některé motory se vypínaly působením vibrací . Obecně mělo mnoho dílů mnohem menší životnost, než původně jejich tvůrci slibovali.

Hlavním problémem je tahání obrovské mrtvé váhy Na nějakých 25 tun nákladu je potřeba vynést dalších skoro 100 tun orbiteru. Proto je provoz raketoplánu asi 2-5x dražší, než provoz klasických raket (přepočteno na vynesený náklad, rozpětí je dáno udržovacími náklady raketoplánu na straně jedné a rozpětím cen raket na straně druhé).

0/0
23.7.2011 18:53

rostan007

Re: Re: Re: ziaden krok spat

Já to chápu, vím že namáhání a s ním spojené opotřebení je prostě extrémní. Jen bych to nenazýval "poškozením". Je to jako motor Formule 1, pracuje skvěle ale plánovaně jen chvíli.

0/0
23.7.2011 19:33

Mad_Igor

Re: Re: Re: Re: ziaden krok spat

ty to nazyvas opotrebenie, ale nakolko bol shuttle povodne planovany ako bezny prostriedok leteckej prepravy, t.z. vystupa, pristane, nalozi sa na nosic, vystupa atd. je toto opotrebenie videne ako poskodenie.  Stoura presne pochopil o com som pisal, proste vliect hore telo raketoplanu, ktory aj tak musi prejst cez "D" check a vymenit bezmala polovicu dielov je proste nelogicke. U sojuzu by mohlo zhoriet do tla vsecko a aj tak vynesie vacsiu tonaz za podstatne mensie peniaze. A nakolko sa bavime o velkych peniazoch, tak je to to rozhodujuce. Idea za raketoplanom bola usetrenie penazi pri pouziti znovupouzitelneho systemu, lenze ten system sa ukazal ze nie je znovupouzitelny. Na tento fakt prisli obe asociacie uz v 90tych rokoch a lety raketoplanov zastavili. Az stavba ESA priniesla nutnost riesenia na zmontovavanie modulov a tu prisiel vhod uz existujuci system. BTW moduly hore nevynasal shuttle ale sojuz, shuttle by to nezvladol. Prestuduj si tiez sovietsky shuttle Buran, bol to lepsi, ekonomickejsi a vykonnejsi system ako americky, ale aj tak podstatne drahsi ako sojuz.

A dakujem za to krasne pomenovanie, ty si uz bol so mnou v sprche? 8-o

0/0
24.7.2011 10:59

BcJazz

Re: Re: Re: Re: Re: ziaden krok spat

"Stoura presne pochopil o com som pisal, proste vliect horetelo raketoplanu, ktory aj tak musi prejst cez "D" check a vymenit bezmala polovicu dielov je proste nelogicke"

A mi u letadel tomu říkáme "C" check ;-).

V září nás čeká double Sýček ;-D. Wish me luck ;-).

0/0
24.7.2011 20:14

Mad_Igor

Re: Re: Re: Re: Re: Re: ziaden krok spat

ono "D" check je tiez z lietadiel. Dnes su hodne predlzene intervaly a existuje niekolko levelov pre "C" check, kde napr "C4" uz obsahuje casti z "D" checku. Preto sa "D" check uz nerobi tak casto ako kedysi. "D" check je zaujimavy tym ze sa z lietadla odmontuje vsetko co sa odmontovat da, vsetko co sa nejako hybe, odstarania sa vsetky krycie panely skontroluju/vymenia sa vsetky vedenia a spoje, vymeni sa avionika atd. Preto predletova priprava raketoplanu pripomina "D" check.

Krizim prsty, nech ten C2 neni moc drahy. R^

0/0
26.7.2011 19:33

humanitární bombardér havel

prvním kosmonautem na slunci?

autore autore. ta hra je dost těžká sama o sobě a zkouřenýmu se dařit logicky nemůže:-P:-)EU

0/0
23.7.2011 2:18

meshugeah

Re: prvním kosmonautem na slunci?

na slunci se dá přece přistát v noci ;-);-)

0/0
23.7.2011 16:15





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.