Milovníků komiksu manga nebývalo nikdy v českých krajích mnoho, v poslední době ale stále ví ce lidí nalézá zalíbení v trochu zvláštním, ale bezesporu umělecky velice zajímavém stylu kresby a tvorby zápletky. Příběhy často s tvrdým erotickým podtextem, v nichž vystupují nohaté krásky s bujnými dlouhými vlasy a širokýma modrýma očima (tedy ženy tak absolutně nepodobné průměrně krásným Japonkám, až by to mohlo být považováno za urážku stran jejich domácích partnerů), jsou velice často převáděny i do podoby počítačových her, a to přímo vývojáři ze země vycházejícího slunce. Takového původu je i dnes recenzované Dogma. Tento název by sváděl k očekávání zajímavé alterantivní adventury či akční hry s výrazně konspirativním příběhem, nicméně ve skutečnosti se jedná o čistokrevnou bojovku, jež ponejvíce připomíná klasický Mortal Kombat, a tak důvod, který autory vedl k vybrání právě tohoto názvu, zůstává záhadou.
Jak už bylo řečeno v perexu dnešního článku, Dogma se točí především okolo vzájemných soubojů postaviček, které jako by byly vystřiženy z kvalitního erotického manga komiksu. Je tu kráska, která se mocně ohání kabelkou vycpanou ocelovými hřebíky, otrlá pistolnice vládnoucí krom střelné zbraně ještě masivní palicí s trny po celém povrchu, či třeba sličná šermířka, jež se ovšem neštítí protnout mocným úderem vzduch i tělo protivníka, až se krev řine proudem a vnitřnosti létají do všech světových stran. K mání je hned několik módů, ale jak už tomu pohříchu často bývá, nepodařilo se najít překladatele do anglofonnímu světu alespoň trochu srozumitelné řeči. Hra tak nekomunikuje s výjimkou hlavního menu ani anglicky, ani německy, ani francouzsky, ba ani srbochorvatsky s černohorským přízvukem nýbrž výhradně v rodné japonské řeči, což s sebou nese naprostou ztrátu srozumitelnosti na počítačích, jež nejsou vybaveny čínskou znakovou sadou.
Tím pádem bohužel padá i možnost nějakým způsobem zachytit, oč jde v hlavní kampani hry. U bojovky nicméně dějová linie není až zas tolik důležitá a docela dobře se lze zabavit i ve skirmishovém módu jednotlivých soubojů proti počítači, či proti lidskému protihráči na jedné klávesnici. Je oč stát, neboť Dogma nabízí vskutku nevšední variabilitu možných úderů a komb. Každá postava má mnoho standardních kopů, seků, ran pěstí atp., ty lze pak ještě na spoustu způsobů kombinovat a vytvářet tak jednak efektní série ran, úhybů a přeskočení, jednak doslova kouzelné "dokončováky" v podobě deště fireballů, výletu na orbit, ztmavení obrazovky a soustředění magické síly do jednoho makabrózního úderu či jiných podobně ničivých radovánek. Každá postava má pochopitelně tyto vymoženosti vlastní a unikátní, čímž přibývá další rovina objevování, co který charakter umí, kdo je nejsilnější a jak s jednotlivými komby zacházet.
Dogma je vynikající a na bojovku velmi komplexní hra. Funguje v ní řada mechanismů, jež hráči bez anglické nápovědy pochopí až po delším zkoušení. Kupříkladu magická komba jsou omezena neustále se dobíjející energií, postavu lze dostat do řady stavů (omráčení, krvácení, oslepení apod.) a využít vše, co se nabízí, vyžaduje notnou dávku taktického myšlení a kombinace. Přitom si ale zachovává rychlost a švih, který je pro bojovku ve dvourozměrném prostředí nepostradatelnou devízou. Grafické zpracování je spritové a velmi efektní, se spoustou výbuchů, barevných přechodů a animací, které hře vdechují jiskru a nedají hráči ani na okamžik odpočinout. Jediným problémem, jenž možná bude činit hraní zejména zpočátku poněkud nepohodlným, je ovládání. To je rozmístěno pro jednoho z hráčů na numerické klávesnici a šipkách, druhý se pak musí zorientovat v písmenkách - a nelze než v této souvislosti vyzvat k přepnutí na anglickou klávesnici, jinak se stane mučením už jen ovládání samotného pohybu po obrazovce.
