Jó, pirát zdá se tvrdý chleba má. Nekonečné oceány plné nechutně vlhké vody, nekonečné komandování od nadřízených, nekonečně malá šance, že vůbec nějak přijdete k penězům a jako útěcha snad jen nekonečně dlouhé noci strávené v područí svitu hvězd a soudku rumu.To se pak vůbec člověk diví, proč si někdo za svůj zdroj obživy vybere zrovna cestu piráta. Holt nemá to takový holomek lehké. A co teprve, když se na dráhu mořského zločinu dá žena? Sama uprostřed vodní pustiny s bandou nadržených "ožralů" v podpalubí. To se pak staré přirovnání o černé ovci ve stádu samo nabízí.
Dread Mac Farlane vás postaví přesně do takovéto "proklaté" role a vlastně mnohem víc. Hra totiž sleduje více časových úseků v životě naší skoro-pirátky. To je také pravděpodobně na hře to nejzajímavější, neboť příběh (V tomto případě životní.) je vykládán formou flashbacků, retrospektiv, nebo říkejme jednoduše vzpomínek. Díky tomu v prvotní části hrajete za šamanku z jakéhosi "křováckého" kmene, hned na to za neoblíbenou pirátku na lodi brázdící širý oceán, hledajíc ostrov s pokladem a hned zase se na krátkou chvíli pobíháte ve španělském přístavu ve velmi mladých létech naší hrdinky. Pravdou je, že občas mohou být tyto střihy poměrně matoucí, neboť nejsou uvozeny žádnou animací, ani upozorněním a chvilku trvá než se rozkoukáte, ale to není nic, co by se nedalo odpustit. Co je již horší, je fakt, že ačkoliv hra je od francouzského studia, nicméně je vydána v angličtině, se občas vyskytne nějaká ta věta či slovíčko ve francouzštině, především se tak děje v menu, které na nás kokrhá hlasem galského kohouta úplně. Není však potřeba se bát, neboť hra je skutečně převážně v angličtině, tak aby vás, stejně jako mě nevyděsilo úvodní: "Chargement du jeu...".
Za co hra však musí obdržet kladné body je grafické zpracování. O tom není potřeba mnoho mluvit, přece jen, kvalitu ručně kreslených lokací poznáte nejlépe z obrázků tady kolem, které, jak jsem někde slyšel: "... řeknou více než tisíce slov." Komixové zpracování i se svými ostrými předěly mě osobně nejvíce připomenulo ony staré komixy, které vycházely na zadní straně časopisu ABC. Jedinou vadou na kráse těchto komixových orgií se mi zdály trošku odfláknuté animace postav, což je patrné nejvíce u chůze hlavní hrdinky. Kdyby se autoři více soustředili právě na tuto oblast, mohl bych s klidným srdcem říci, že se grafika, (kdyby byla ve vyšším rozlišení) zcela vyrovná komerčním adventurám. Takto tomu sice není, ale i přesto zcela jistě stojí Dread Mac Farlane za zahrání. Zvlášť pokud vás lákají příběhy typu Ostrov pokladů, Černý korzár nebo třeba holywoodské ždímání tohoto žánru Piráti z Karibiku. Aye, aye captain!
