Dune 3 – pramáti všech RTS je zpět a ve formě!
Svět románů Franka Herberta je snad nejúžasnějším ze všech sci-fi vesmírů, jež kdy byly spisovateli vytvořeny. Vše se v něm točí okolo Duny, neboli Arrakisu, pouštní planety, která je nehostinná a pustá, většinu jejího povrchu tvoří písečné duny, kterým vládnou obří červové, alergičtí na jakoukoliv techniku – i pouhou lidskou přítomnost. Přesto jde o strategický bod, neboť jen zde a nikde jinde se dá těžit koření – melanž, nezbytná surovina pro navigátory vesmírné Gildy, která zajišťuje veškerou meziplanetární přepravu, a taktéž droga pro vyvolené, kteří si ji mohou dovolit.
V historii se objevilo už několik opravdu dobrých počítačových her, jež zpracovávaly právě prostředí Herbetovy ságy. Vůbec první Dune byla adventura mixovaná se strategií a ač výtečná, upadla víceméně v zapomnění. Zato Dune 2 je jméno známé ještě dnes, a to už od jejího vydání uplynulo dobrých dvanáct let. Druhá Duna totiž založila svébytný žánr v rámci strategických her, žánr RTS, tedy v současné době s přehledem nejzastoupenější a mezi hráči též nejoblíbenější.
Navíc nabídla úchvatné prostředí, které bylo integrované do hry: pouště s písečnými červy byly skutečně nebezpečné pro techniku, naopak stavět bylo možné jen na skalách, a to ještě pokud možno na betonových deskách kvůli nebezpečí zemětřesení. A není divu, že základní surovinou se stalo koření. Dále už vše šlo v kolotoči těžba – výstavba základny – výroba jednotek – boj – zničení základny nepřítele. Přesto proti dalším nemastným neslaným klonům měla Duna 2 něco navíc: tři strany konfliktu s výrazně odlišnými jednotkami.
Dune 3 je zajímavý projekt, o němž se v anglofonních zemích příliš neví (ostatně ani u nás ne). Pochází totiž z Ruska a – není k dispozici v žádném jiném jazyce, než právě v ruštině. Než ale i ten poslední čtenář znechuceně zavře okno internetového prohlížeče, pokusím se o ujištění: není to tak zlé. Význam ikonek v menu hráč pochopí po jednom vyzkoušení, nahrát a uložit si hru též není nic těžkého – a zbytek nezbytných informací je bohatě ilustrován. Navíc nechat si ujít parádní rusky namluvené hlášky (je v tom cosi úchylného, ale zní to vážně dobře) a bukvicové briefingy k misím, to by byla věčná škoda, ne?
Třetí Duna vypadá úplně stejně jako druhá, neboť je jejím věrným remakem. Opět tedy o vládu nad Arrakisem bojují klany Atreidů, Harkonnenů a Ordů a opět jsou Atreidové čestní bojovníci využívající nejmodernějších technologií a pomoci pouštního lidu fremenů, opět Harkonnenové preferují brutální sílu a mají k dispozici ultimátní jadernou zbraň a opět jsou Ordové zákeřní převlékači kabátů a dokáží přebarvit speciálními tanky nepřátelské jednotky na svou stranu. Jedinou věcí, kterou programátor Vladislav Demjanišin nezachoval, je výběr teritoria, na nějž bude hráč v následující bitvě útočit, místo toho se prostě rovnou spustí další mise.
Těm, kdo si původní hru pamatují, už asi není třeba nic vykládat. Dávno už totiž stahují a těší se, jak zase vyšlou na nepřítele pár raketometných tanků, zarejdí si s krtkovitými Harvestery mezi pěchotou přihlouplého počítače (pozor ale! AI je výrazně lepší než v původní verzi od Westwoodu a umí provádět stejné kousky.), vytvoří neprostupný val raketových věží a na závěr jako třešničku na dortu dovedou do konce stavbu paláce a vývoj ultimátní jaderné zbraně. To všechno zde je, navíc se autor pokusl eliminovat i některé z nejzávažnějších vad na kráse, které předloha měla.
Tak například značně byl vylepšen interface. Stavba budov je jednodušší, celé ovládací rozhraní se zmenšilo a přesunulo do spodní části obrazovky, hlavně ale už je možné označit více než jednu jednotku naráz. Konkrétně je maximální počet dvanáct a ačkoliv je to stále málo a stává se, že se jedna či dvě zapomenou a odmítnou vyrazit spolu s velkou skupinkou, jedná se rozhodně o výrazné zlepšení.
Co dodat závěrem. Duna je klasika. Kdo na ni se slzou v oku vzpomíná, nesmí si fanouškovské pokračování nechat ujít. A kdo neměl tu čest, ať stahuje také: ač v libozvučné, leč nečitelné ruštině, stále má Dune skvělou atmosféru a mezi volně šířitelnými strategiemi jde o výjimečný kus. Vladislave Demjanišine, díky!
Hodnocení hry
Naše hodnocení
Hodnocení čtenářů
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 212 čtenářů
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...