Autoři vás moc nešetřili a prakticky bez jakýchkoliv instrukcí vás šoupli do dungeonu. Teprve po několika obrazovkách se dosti útržkovitě dozvídáte první střípky příběhu. V tom se hovoří o králi, který byl zabit dýkou a zajímavé je, jak je krátký text v horní straně obrazovky je doplňován výjevy jakoby ve spodním patře dungeonu, kam ale nemáte přístup. To je ale taková úvodní etuda k příběhu, který se skládá z oddělených obrazovek, mezi kterými budete horizontálně přecházet. V každém na vás čeká záludné překážky, na nichž je možné snadno zemřít. Zajímavé je, že zemřít můžete kolikrát chcete a jediné, co to v tu chvíli znamená, je že se vrátíte k poslednímu checkpointu.
K ukládání dochází automaticky a autoři tak vytvořili snesitelné bloky, které budete mnohdy opakovat znovu a znovu. Já osobně hned na začátku spadla do jednoho místa více než desetkrát. Hra je ale naštěstí dosti rychlá a tak neztrácíte příliš mnoho času a jednoduše opakujete a opakujete dokud to vyjde. K tomu vás motivuje i nápaditost jednotlivých obrazovek, kde se dá s klidem říct, že každá nová je zcela jiná než ta předešlá. Postupně pouhé mezery mezi plošinkama začnou nahrazovat také ostré bodáky umístěné tam, kde často padáte, tudíž si bude třeba dávat pozor. Přijdou i nepřátelé a silnější nepřátelé pohybující se v pravidelných intervalech nahoru a dolů, což při špatné načasování znamená, že vám například překazí výskok. I když to zní jednoduše, zkombinováním několika těchto nepříznivých prvků vzniká poměrně obtížná situace, kterých je ve hře hned několik. Tyto momenty budou vyžadovat vaši maximální koncentraci a pevné nervy – pokud totiž se zuřivostí hru smažete a zavřete, budou to právě tyto okamžiky. Na druhou stranu bez nich by bylo překonat projekt kompletně snad až příliš snadné...
Grafika je poměrně slabá, o několika základních barvách s bílými kostičkami, které vlastně vytvořily veškeré překážky. Za technickou stránku tedy je nutné strhnout nějakou část bodů.Jako jednoduchá hra na odreagování ale projekt stále obstojí.