Eracer, zajímavý název řeknete si. Určitě si pod ním představíte nějaký slibný závod. Nebo také jeho stejnojmenného komerčního bráchu. To jsem si při stahování myslel také, ale již po krátkém hraní mi došlo, že jsem trochu vedle. Přestože tato hra není žádným slibným simulátorem závodů, ale střílečkou na vznášedlech, není vůbec špatná. Oč tedy vlastně jde?
Hned po startu hry samotné se ocitnete ve vznášedle. A to ne v žádném obyčejném vznášedle, nýbrž v upraveném bojovém stroji. Ono to není zas tak horké, jediné v čem se váš prostředek na zabíjení liší od normálního vznášedla je přidělaná plazmová zbraň. Na svém stroji čekáte v základně, malé letadlové lodi, kde si budete muset často natankovat benzín. Celá hra je o tom, sestřelit všechny nepřátelské talíře, které vás napadnou. Nebudou ale střílet jenom po vás, nýbrž i po vaší základně. Přestože je docela odolná, nevydrží věčně, a po pár náletech bude zlikvidována. Možná vás překvapí fakt, že hned na začátku nikdo nikde není. Je to jednoduše způsobeno tím, že vpravo dole máte pár ikonek, kde si musíte nastavit nepřátele, jednu z pěti misí, nebo například jestli chcete hrát ve dne, či v noci. Krátce po té co se rozkoukáte neváhejte kliknout na červenou lebku, která přivolá prvního nepřítele.
Grafika Eracera je vcelku slušná. 3D engine je vcelku bezchybný, nikde se nic neseká ani nepřekrývá. Grafika samotná je sice slabší, ale také je to v celku nadprůměr. Každá z misí se odehrává v moři na ostrově, akorát je každý jinak navržený. První má tvar kruhu, druhý banánu a některé další se třeba tváří jako malé uskupení ostrůvků. Škoda jen, že pokaždé je textura povrchu ostrova stejná, a to obyčejně písčitá. I voda by mohla být lépe zpracována. Průhlednost asi autorovi nic neříká. Pravda, asi bych toho chtěl příliš moc. Model vašeho vznášedla je vyloženě pěkný, zato modely nepřátelských talířů jsou odporné. A ještě ke všemu je pokrývá nějaká podivná zelená textura ;-). Celá hra je poměrně dost akční, máte sice pouze jednu zbraň, ale alespoň se nerozmýšlíte jakou použít a jednoduše pálíte. Váš stroj ovládáte jednoduše střílíte, pohybujete se dopředu, dozadu a do stran. K tomuto základním se tu však vyskytuje ještě jedna funkce, a to klávesy space. Pokud ji použijete, tak se vznesete do výšky a zase pomalu padáte dolů. Je to dobrý únikový manévr, zaprvé se tím vyhnete střelám a za druhé se tím o dost zrychlíte. Má však jednu nevýhodu, pozor na palivo. Při použití této hračky se vám ubere docela dost paliva. I to se dá ale překonat, můžete si ho přece natankovat na své lodi. Je to však problém, protože v době vašeho tankování si vás nepřátelé rádi podají. A pokud ne vás, tak vaši základnu. I přes zmiňovanou akčnost hry mám ale bohužel dojem, že je hra v některých případech trochu těžkopádná. Je to způsobeno rychlostí, respektive pomalostí, vašeho vznášedla. To se totiž nepohybuje moc rychle, a pokud ho chcete otočit, nastává skutečně porod ;-). Je sice pravda, že pro takovéto případy použijete „turbo vlet“, o kterém jsem mluvil výše, ale to zase vede k brzkému návratu na základnu pro palivo. Je to trochu začarovaný kruh, přesto to není nic hrozného a na hratelnosti je to pouze malá skvrnka.
Dostáváme se pomaličku ke konci recenze a já si nedovolím nepostěžovat, že v Eracerovi nemáte na vývěr ze vznášedel, že si nemůžete zastřílet z něčeho jiného než z vašeho plazma kanónu a hlavně, že není území kde se konflikt odehrává o trochu větší. Je sice pravda, že při malé rychlosti vaší raketky by nebyla cesta zrovna nejkratší, ale to pokud by se zvětšil objem nádrže, nebyl by to jistě problém. Jak tu teď polemizuji o zlepšení hry, dochází mi, že jediný skutečný problém této hry je její vyvážení. Autor ji měl holt trochu déle testovat. Kdyby benzín déle vydržel, území bylo větší a rychlost trochu svižnější, určitě by se jednalo o dokonalou akční střílečku. Takhle je to bohužel řadová, přestože docela zábavná, střílečka.
