Extinction 3D
Jak jsme si všichni mohli všimnout z aktuálního zpravodajství, jaderná energetika je průmysl smrti. Přesvědčují se o tom nejenom v okolí Fukušimy, ale rovněž i ve fiktivním městečku na dálném severu Ruska. Právě tam totiž ve střílečce Extinction 3D probíhají masové protesty proti nedaleké atomové elektrárně. A na to můžete vzít jed, že ve střílečkové videohře nezůstane jenom u nošení transparentů.
Kvůli přehlížení protestů vládními složkami totiž jeden z protijaderných aktivistů, obávajících se úniků radiace, udělá jedinou logickou věc a elektrárnu sabotuje pumovým útokem. Výsledkem je krize, o které by si Černobyl mohl nechat jenom zdát – radioaktivní plyny zamoří přilehlé město, zmutují ve virus (!) a v mžiku většinu jeho populace promění na krvelačná monstra jako vystřižená ukradená z filmů George A. Romera hry Left 4 Dead.
Extinction 3D
Ačkoliv nad tak nehorázným dějem nelze přivřít ani to jedno příslovečné oko, řekněme, že příběh není v Extinction 3D tím hlavním. Ba dokonce jeho absence předznamenává hlavní nešvar hry, před ním si ale odskočíme k hratelnosti. V té totiž Extinction 3D působí jako klon prvního dílu Grand Theft Auto, a to natolik mocně, že kolega Hanáček byl přesvědčen, že musí jít o nějaký mód.
V pohledu shora tak s panákem chodíte trojrozměrně vyvedeným městem a pro rychlejší pohyb si půjčujete okolo stojící auta. Nechybí ani ostrouhané střílení ze zbraní (na krkání jako v GTA1 bohužel nedošlo), se kterým je stejný problém jako v prvním GTA – v pohledu shora se prostě špatně míří a většina munice tak putuje do stěn. Na rozdíl od své předlohy z harddisků Rockstaru ovšem ulice brázdí haldy nemrtvých/nakažených a nedají tak hráči ani na okamžik vydechnout.
Extinction 3D
Působí to až příliš dobře, aby to nezkazila nějaká prkotina. Zásadní obstrukcí zábavy je jednoduše málo obsahu. Jediným cílem hry je přežít co nejdéle, s volitelnou možností zachraňovat náhodně rozeseté přeživší. Nedojde na žádné plnění misí, na žádné pokračování ujetého příběhu ani na žádné bonusy v podobě například kooperativního hrání.
Vzhledem k profesionálnímu vyvedení celé hry je s podivem, že si vývojáři nedali práci s jakýmikoliv úkoly, které by okořenily dobrý základ hry. Na druhou stranu, už v úvodním videu tým prokázal, že tvorba děje nepatří mezi jeho silnou stránku. Bohužel pro ně ale chutnou střílečku nedělá jenom syrový kód, nýbrž i nezbytná hrst peprného koření.
