Factor X - krev, kam se podíváš

Patříte-li ke skupině lidí, kterou každá uroněná virtuální kapička krve pobuřuje, můžete si být jisti, že by vás hraní Factor X leda donutilo vyzvrátit obsah posledního oběda. Máte-li ovšem k arkádovým střílečkám, v nichž létají končetiny vzduchem, kladný vztah, čtěte dál.

Dala-li by se nějaká freewarovka nazvat tou nejkrvavější, nejmorbidnější a nejkontroverznější, byla by to s největší pravděpodobností hra FactorX, která by si tento titul vysloužila. Ačkoliv je násilí v ní hráči předkládáno v podobě litrů krve nepřátelských vojáků, useknutých rukou či rozseknutých hlav a zcela jistě se nesetká s pochopením jindy tolerantních rodičů, během hraní si ani neuvědomíte, že by to autoři s násilím nějak přeháněli.

Kromě mírně přehnané míry násilí se ovšem Factor X tváří jako typická arkádová střílečka. Ve 2D nadhledu vidíte vašeho animovaného panduláka (vlastně pandulačku) v ruce třímajícího jednu z nabízených zbraní hromadné destrukce, který se na monitoru prohání ve smršti nepřátelských kulek a zasahuje rozhodující rány těm, kdo se přidali na špatnou stranu (tzn. všem :-)). Ostatní pidimužíci ovšem pochytili jisté mírné množství zdravého rozumu a tak se vás snaží takříkajíc skřípnout, často se pokoušejí o kamikadze a velice rádi se také shlukují do neproniknutelného davu. Toho se ale dá velice dobře využít v případě, že se vám podaří ukořistit snad nejzajímavější zbraň celé hry - jakýsi raketomet, jehož střela dokáže zničit všechno, co se hýbe, do poměrně slušné vzdálenosti.

Ve vašem arzenálu nebudou chybět ani lahůdky jako "bumerangový" nůž, který se stejně jako oblíbený australský suvenýr po akci vrací ke svému majiteli. Jeho výhodou je relativně velká destrukční síla a možnost zásahu několika nepřátel v řadě, naopak jeho podstatnou nevýhodou je nemožnost přesně předvídat, jaká bude trajektorie jeho pohybu, čímž pádem se hodí hlavně k vyčištění davu, nikoli k přesnějším zásahům. V typické arkádoidní střílečce samozřejmě nelze postrádat jednu z nejklasičtějších zbraní, slavnou brokovnici. Mimo VELICE efektivních zásahů se nemůže pochlubit žádnou jinou vymožeností, ale její volba je sázkou na jistotu. Naopak nejnetradičnější zbraní hry je šílenost podobající se nějakému typu kulometu, střílející vždy dva náboje do dvou odlišných směrů pod úhlem příbližně 30°. No a na závěr si můžete ještě pohrát s tradiční pistolkou a nepříliš efektivním samopalem, případně futuroidním laserem, jehož smysl mi jaksi uniká.

Po stránce grafické se autoři na hře opravdu vyřádili. Milovníky bombastické 3D akcelerované grafiky asi jednoduchá, možná až trochu archaická grafika Factoru X, příliš nenadchne, nicméně příznivci virtuálního násilí, červené krve a urvaných končenin si tu stoprocentně přijdou na své. Autoři šli ve zpracování nejrůznějších zranění až tak daleko, že pokud řadového vojáčka střelíte jen jednou z nějaké primitivnější zbraně (tzn. pokud jej bleskově nezpacifikujete raketometem :-)), upadne mu horní či dolní končetina, začne mu krev tryskat z poraněné cévy a nutno říct, že pokud jej dostatečně rychle nezlikvidujete, notně vám zacáká celou obrazovku. Střelíte-li ho více, odpadne mu kus pokožky na hlavě, případně se vám naskytne milý pohled na jeho kosterní soustavu, ale pozor! Vojáček ještě stále spokojeně cestuje po obrazovce, nechává za sebou červenou stopu a vesele si vystřeluje. Pokud už je zraněn notně a vy jej dorazíte, ukáže vám jeden z několika velice efektních stylů umírání. Chvilka, kdy se nepříteli oddělí hlava od zbytku těla, mozek se mu vyvalí z hlavy nebo se rozprskne do všech světových stran, opravdu nepatří mezi něco, co byste měli vidět po výživném nedělním obědě :-).

Chyběl-li vám na Plných hrách již delší dobu nějaký pořádně krvavý hit, nebo si rádi zahrajete kvalitní typickou arkádovou 2D střílečku, berte Factor X všemi deseti!