Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fenomén: Playboy a jeho následovníci

  12:00aktualizováno  19. října 11:46
Nenápadná textovka z dílny Victory Software, Playboy, v níž šlo o to sbalit co nejvíce holek a pořádně si s nimi užít, zaujala a nadchla tisíce hráčů. Ti neváhali vyrobit i značně pokročilé klony. Kam až se žánr v českých podmínkách vyvinul?

Dnešní tématický článek se zaměřuje na jeden z velkých fenoménů české amatérské scény: textovku Playboy a její četné klony. Následující řádky se tak nejprve zanoří poněkud do historie samotného "velkého vzoru" a jeho autora, načež se pokusí shrnout, jak obohatili a kam stihli posunout jím vytvořenou žánrovou škatulku plagiátoři. Přestože totiž vyšlo několik "dílů" ságy Playboy a podobných titulů, prakticky každý z nich byl vytvořen jiným uskupením vývojářů. Jakýsi "open-source námět na erotickou textovku" je tak charakteristika, která ideu Playboye nakonec vystihne asi nejlépe…

Playboy 1 Playboy 1 – láska, sex a moře holek
Přesně tímto podtitulkem nazval Jakub Skočdopole svou recenzi této klasické textovky zde, na Plných hrách. Vyšla na začátku roku 2002, to už byl ale Playboy dávnou živoucí klasikou. V pomyslném rodném listu by mělo dílo jednočlenného "týmu" Victory Software zapsáno jako rok narození 1996 a programátorského "tatínka" Petra Říhu. A o co že v ní tedy vlastně šlo? Inu: hráč se chápe role maloměstského playboye a rozhodne se mladá léta si pořádně užít. A to obnáší v první řadě jediné: holky. Vysoké, nízké, zrzavé, bloňdaté, kozaté, ploché (těch méně), zkrátka všechny, jaké si jen fantazie nadrženého teenagera dovede představit. Vše se odehrává jen prostřednictvím textových menu a nápaditých popisků, přičemž hra se skládá z několika neustále se opakujících procesů – balení formou lichocení a výběru různých zaručených metod, jak si děvče připoutat, následné přesvědčování k tomu, oč jde především, Playboy 1 tedy pohlavnímu styku, a spravování kontaktů tak, aby se obhospodařovaná děvčata (protože kdo řekl, že by se měl playboy omezit jen na jedno jediné) pokud možno nesetkala a neměla o sobě ani tušení. No a tu a tam i nějaká ta práce nebo zlodějina, aby bylo na co balit a z čeho kupovat nákladné dárečky.

Odrostlejším a morálně upjatějším to možná není jako až tak atraktivní námět, nicméně úspěch byl obrovský. Netrvalo dlouho a Playboy si vybudoval kult nesrovnatelný s jakoukoliv jinou českou textovkou, snad s výjimkou osmibitových klasik Františka Fuky a druhého významného titulu Victory Software, strategického Diktátora.

Playboy 2 Playboy 2 – poprvé erotika za peníze
Ačkoliv Playboy de facto erotickou hrou v podstatě nebyl, řada lidí jej tak označovala a chápala. Nebylo tak ani velkým překvapením, že Victory Software dostal vynikající nápad: přidáme tam nějakou skutečnou erotiku, předěláme osvědčený herní systém pod Windows a zkusíme to prodávat. V průběhu roku 1999 tak přišel první pokus o profit z úspěšného konceptu. Přesná čísla nikdy nikdo z autora nevymámil, ale už jen z masového rozšíření shareware demoverze se dá soudit, že příjemný přívydělek poskytla. Z herního hlediska se jedná o poněkud nevkusný a lehce degradovaný klon, který povzedají skutečně jen ty pornografické fotky (jejichž původ je otázkou).

Playboy III Playboy III – KABsoft na scéně
Překvapením pro všechny, kdo očekávali třetí, ještě propracovanější a třeba i designově vkusnější díl přímo od Petra Říhy, bylo v polovině roku 2001 vydání Playboy III, jenž se na první pohled tvářil jako plnohodnotný díl série, ale na svědomí ho měl začínající tým KABsoft a jeho programátor Greedy. A bohužel, dá se říci, že zaplatil nováčkovskou daň, a to v míře plné, nekrácené. Grafika byla víceméně převzata z Playboye 2, nevkusná Windowsovská okna se ale navíc rozpadla a Playboy III byl tak nejen ošklivý na pohled, ale i obtížný na orientaci. Na druhou stranu, nesporným pozitivem trojky byl bezesporu fakt, že se vrátila do volně šířitelné oblasti…

Sandy Sandy – první pořádný Playboy?
Ve stejné době se ovšem movitější fanoušci dočkali ještě jednoho navývost zajímavého titulu. Sandy byla svým game designem prakticky totožná, ale nabídla poprvé skutečně lákavé vizuální provedení – a využila naplno shareware potenciálu. Autorský tým DATRIware si dal práci se sháněním kvalitního fotografického materiálu a po programové stránce je Sandy bezchybný projekt. Prodeje předčily veškerá očekávání, a tak není divu, že následovala celá řada pokusů týt ještě hloub z peněženek nadržených hráčů: ještě na konci roku 2001 vyšla Vánoční edice, od konce května prodával Datri na svém webu edici Letní – a fanoušci si mohli utrhnout ruce, aby ji dostali do spárů. Během prvního týdne skoupili všechny vyrobené kopie a musela se dělat reedice, zároveň se začalo pracovat na online verzi.

Začátek roku 2003 přinesl radikální rozhodnutí: 2D podoba hry bude ukončena Gold vydáním již jen s několika bonusovými dívkami Playboy 2 a DATRIware vrhne své síly naplno do trojrozměrného pokračování. V červenci Zlatá Sandy skutečně vyšla a vývoj Sandy 3D jel souběžně vesele dál. A protože se natahoval čím dál tím více, rozhodl se autor ještě přece jen obhospodařovat i starší verze. Výsledkem byla Sandy 2004, datadisk k poslednímu vydání s řadou bonusů na CD, ultimátní sebrané dílo pro všechny příznivce pořádně nabobtnalé ságy.

Sandy 3D ani Sandy Online nebyly dosud dokončeny, prvně jmenovaná ale dostala v létě letošního roku nový engine a rozhodně neupadla v zapomnění. Autoři ale nikam spěchat nemusejí: v rámci české scény si získali velmi slušné renomé – a finančně rozhodně nepřišli zkrátka…

Playboy a komerční hry

Malá zajímavost: název Playboy má ve svém titulku i jedna chystaná komerční hra. Jedná se o titul při příležitosti oslav padesátého výroční papírového časopisu Playboy. The Mansion, jak zní podtitulek, bude budovatelská strategie mixovaná s něčím ne nepodobným The Sims. Hráči se stanou Hugo Hefnerem, pokusí se vybudovat skvělý a prodávaný časopis, fotit s modelkami, zároveň ale budou i pořádat nejrůznější divoké párty a utužovat vztahy s celebritami. Více o tomto zajímavém erotickém titulu v preview na BonusWebu…

Playboy 2002 Playboy 2002 – velký nástup Nitromsoftu
Ne každému se ovšem placený směr, který nabrala Sandy, líbil. Opačný kurz tak zvolil Martin Tureček, později zakládající člen vývojářského týmu Nitromsoft. Jeho Playboy 2002, který vyšel v únoru titulního roku, tak byl k dispozici zcela zdarma – a i díky tomu získal celou řadu fanoušků. Ve slušném grafickém enginu nabídl řadu inovativních prvků a přestože velikost jeho instalačního souboru svědčila o ne zrovna kvalitní optimalizaci, šlo o osvěžující příspěvek do žánru. Nejlepším efektem "dvatisícedvojky" ovšem bylo, že autor neusnul na vavřínech, ale sebekriticky usoudil, že jeho dílo mohlo být ještě mnohem lepší – a pustil se s několika spolupracovníky do realizace jeho ideální podoby.

Playboy 2003 Playboy 2003 – balení nové generace
Výsledek se malinko opozdil a zpočátku jej znehodnotilo nedorozumění mezi autory a serverem BonusWeb ohledně formátu exkluzivity a následného trucovitého vydání hry na vlastním webu, nicméně to samozřejmě nijak nezasáhlo skutečné herní kvality Playboye 2003. Hra s podtitulem Poslední úlet je perfektní a dovádí stále ještě víceméně stejný herní systém do vysokých kvalitativních sfér. Mezi hlavní přednosti patří precizní, stylové, moderní a libé audiovizuální provedení, bohatá hratelnost, jež kombinuje vše, co se kdy v playboy klonech objevilo, a přidává vlastní blbinky pro krácení času (nejzábavnější je asi Flashová televize s několika humornými pořady). Krásná děvčata jsou pak již tradiční samozřejmostí. Nejlepší na všem je pak freeware povaha celého projektu.

Playboy 2004 Playboy 2004 – my to umíme taky!
Dokonalost Playboy 2003 je tak trochu pastí na ostatní autory, kteří by se rádi na popularitě slavného titulu přiživili. Doplatili na to i kluci z nepříliš zkušeného uskupení GameWorx, kteří přišli na začátku léta s vlastním dílem s číslovkou 2004 v názvu. Bohužel jde proti nitromsoftímu veledílu o jasný krok zpět ve vizuální podobě a ani herní možnosti nejsou tak bohaté. Proti slavnějšímu, objemnějšímu a lepšímu konkurentovi zkrátka nová verze nemá co nabídnout, přestože se v jádru rozhodně nejedná o špatnou hru…

 

Mr. Lover Mr. Lover – nenaplněný potenciál
Mezi Playboy klony druhé generace se měl zařadit i Mr. Lover, jehož autorem je vývojář vystupující pod nickem mike.pr. Koncept anime balení s řadou zábavných miniher (psaní dopisů milované dívce dokonce vyšlo jako samostatná minihra Mr. Typer) zaujal redaktory specializovaných serverů tak, že jej PlnéHry vyhlásily nejočekávanějším titulem pro rok 2004, v podobné anketě na Doupěti skončil na druhém místě. Bohužel, dlouhatánské předělávání nevedlo stále k vítěznému cíli – a když světlo světa v únoru spatřil Playboy 2003, po Mr. Loverovi jako by se slehla zem. Osud tohoto velkolepého projektu je značně nejistý a bohužel to vypadá, že se ho s největší pravděpodobností už ani nedočkáme. Obrovská škoda – a zároveň ukázka toho, jak se mohou i fundovaní odborníci na českou amatérskou scénu trapně zmýlit v odhadu…

Žádné zprávy o chystaných pokračováních nebo "inspirovaných" titulech v současné době k dispozici nejsou, nicméně kdo by se do něčeho takového pustil, bude mít jistotu maximální pozornosti hráčů. Hry zmíněné v předcházejících řádcích vybudovaly značce Playboy renomé, jímž se může v oblasti freeware chlubit jen málokdo…

Autor:




Nejčtenější

Feral
V graficky excelentní akci Feral si vyzkoušíte kůži divoké šelmy

Smysly jako divoká kočka, ostré zuby, ještě ostřejší drápy. To jsou vaše devízy. Prostředí kolem je plné nebezpečí, ale také bezbranné kořisti. A hlad je téměř...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.