Fix-It-Up: Kate's Adventure
Napadlo by vás příběh někoho, kdo je autoopravář, nazvat jako „Dobrodružství“? Přesto je tentokrát vzletný název na místě. Byť je Fix-It-Up dalším dílkem z manufaktury MyPlayCity, jež na trh vrhá freeware/shareware hry s kadencí kulometu, je zalit nejenom tradičně uklikanou hratelností, ale také poutavým dějem. V dobře, kdy o titul nejprodávanějších her soutěží simulátory vojáků se simulátory zločinců, jde o připomínku prapodivného rozpoložení mainstreamového herního trhu, jež by tak rád ignoroval odlehčená témata.
Fix-It-Up je věrná svému žánru “time-managment her“, ve kterých jde jenom o správné naučení vztahů všech baráčků vůči sobě a jejich kočírování ve správném pořadí a potřebném čase. Zatímco jindy jsme spravovali rozličné farmy, dnes dojde na příchuť benzínu a nafty. Virtuální autodílna zjevně také není žádné peříčko, a tak je třeba nejenom nové vozy opravovat, ale také čistit, lakovat, tunningovat a prodávat. Organizace toho všeho je na hráči jeho rychlém myšítku.
Fix-It-Up: Kate's Adventure
Hra obsahuje tradičně vypiplanou grafiku a postupně se zvyšující obtížnost. Spolu s tím jde ruku v ruce i perfektní vysvětlování složitých herních postupů – pokud v první misi spravujete pouze opravu a čistění aut, v druhém kole přibude jejich lakování a v dalším kole zase tunning. To celé má za následek, že hráči (hráčky) v pozdějších kolech bravurně zvládají ovládání celé složité mašinérie. Můžeme hrám MyPlayCity vytýkat jejich neskrývanou komerci, “simulování práce“ či minimum invence, přesto nelze zvednout palec nad dokonalým tutoriálem, který poskytují. Ach, jak by si z něho měla vzít příklad řada jiných vývojářů freeware.
Dovolím si na tomto místě menší úvahu, s níž jsem začal v úvodu. Říká se, že videohry stále čekají na svého Občana Kanea. Myslí se tím samozřejmě především nutnost protlačit nový způsob interaktivní hratelnosti, lze to ale přenést i na zobrazování témat ve hrách. Je skutečně s podivem, že mezi nejprodávanějšími hrami najdeme pouze tituly plné násilí. Čestnou výjimkou z pravidla přitom tvoří pouze série The Sims. Poohlédneme-li do jiných médií, ať už literatury, filmu či hudby, nelze se ve srovnání s klasikami jejich žánrů než podivit nad přetlakem krve a střev ve výkladové skříni celého interaktivního průmyslu. Minimum velkoher, které se to snažily napravit, například Heavy Rain či Beyond Good and Evil, většinou komerčně neuspělo.
Fix-It-Up: Kate's Adventure
Fazónu hrám jako krvavé zálibě zhusta napravuje právě nezávislá scéna a paradoxně i manufaktura MyPlayCity. Teplý lidský příběh autoopravářky Kate je možná svým laděním spíše béčkového charakteru, přesto je bravurně zpracován a vyprávěn. Je politováníhodné, že se velké společnosti neuvolí protlačit ho na velký trh. Konec konců, když hráčskou populaci tvoří skoro z poloviny ženy, velkolepě v Unreal enginu zpracovaný “příběh obyčejné dívky“ by mohl narazit na podobnou zlatou žílu jako The Sims. Možná je podobný vývoj dříve či později nevyhnutelný – a přehlížené a opovrhované hry jako Fix-It-Up jednoho dne budou v učebnicích jako hry, které stály u revoluce videoherní zábavy.
