Uvnitř uzavřeného kruhu zaštícených čtverečků kmitá jediný zranitelný. Měním formaci letky a odvážně prolétávám kruhem. Teď jen vystřelit na bastarda dost rychle. Během půl sekundy je salva poloviny mojí perutě na cestě... Takhle nadmíru adrenalinově je popsána ve skutečnosti docela nudná scéna této 2D arkády ochucené špetkou logiky.
Cílem ve Formation Flyers je zničit všechny nepřátelské trojúhelníky, a přitom nepřijít o ten svůj modrý, po dobu boje můžete kolečkem myši měnit formaci své eskadry. Ovládání je řešeno nepříliš šťastně skrze manévrování pomocí WSAD a střelbu myší. Během přestřelky se prolétáte nekonečným rovným tunelem (?), přičemž munice i životy se automaticky obnovují. Jinými slovy, i když schytáte zásah, stačí se uklidit na pár sekund ke stěně tunelu, a brzy je váš trojúhelník jako nový. K této jednoduché rovnici si připočtěte dva a půl druhu zbraní, které se liší více méně barvou, a můžeme přejít od popisu hry k výtkám.
Prvním a největším problém je, že Formation Flyers poněkud netlačí na svůj základní koncept proměny formací. Ve skutečnosti stačí využívat pouze rojnici a kolonu, což v kombinaci se zuřivým bušením do myši ze hry dělá spíše arkádu. Přitom by stačilo například měnit prostředí tunelu na užší, nebo měnit efektivitu zbraní v závislosti na současné formaci. K čemu je hra, která láká na využití formací, ale při hraní jsou ony formace k ničemu?
Ve světle tohoto faktu rozhodně nelze odpustit superprimitivní grafické provedení, bez jakýchkoliv efektů, s barvami spočitatelnými na prstech jedné ruky. Ani další podpůrná omáčka, jako třeba příběh, zde není přítomna. Alespoň, že k tomu hraje nabušená (rozuměj nepříliš iritující) hudba.
Na druhou stranu je nutno přiznat, že těch několik protivníků má vcelku originální způsoby boje. Nepřítel se často kryje za neprostřelitelnými štíty, a dá vám chvilku zkoušení, než přijdete na to, jak jej porazit, popřípadě, že jej nelze porazit. Nejde o nic, nad čím by se zapotili členové Mensy, ale aspoň tímto hra vstává z podprůměrnosti. Budete stát proti neuspořádanému roji, který divoce skáče po obrazovce ve snaze vyhnout se vaší palbě, ale jednou za čas vám ji tvrdě vrátí. Zalétáte si také proti dalším různě zformovaným nepřátelům, a ve finále se objeví âÂ?Â? chvilka napětí âÂ?Â? i space invaders.
Máte-li chuť na něco trochu neotřelého, Formation Flyers na půl hodiny zabaví, a vsadím své dobré jméno, že vývoj netrval o moc déle. Avšak nepř íliš půvabné provedení a především hrubé nevyužití nápadu širší publikum zřejmě moc neosloví.
