FRACT - pouť mezi fraktály

Kouzelný svět plný fraktálů, který se vám mění pod rukama - tedy pokud znáte ta pravá zaklínadla.

FRACT 1

FRACT 1

Stejně jako má filmový svět své Oscary, vyhlašují se každoročně i nejlepší nezávislé hry v rámci Independent Game Festivalu. A i zde najdeme řádku (povětšinou technologických) kategorií. Jistým způsobem se vymyká kategorie "nejlepší studentská hra", jejíhož loňského vítěze si nyní představíme. Studentské projekty nikdy netrpěly na nedostatek originality, ať už se týká samotného herního mechanismu nebo technické realizace. Obvykle se bohužel přemíra experimentování zároveň negativně projeví někde jinde. V případě FRACTu je nějak "vyšinuto" prakticky vše. Už samotná žánrové zařazení "arkáda s prvky logiky v otevřeném herním světě" může leckomu připadat zvláštně, ale asi bychom jen obtížně hledali vhodnější charakteristiku.

FRACT 1

Název FRACT dobře vystihuje imaginární fraktálový svět, v němž je jedinou povědomou sílou gravitace. Máme tak alespoň základní jistotu, že budeme vždy chodit po nějakém povrchu, i když nevíme jak dlouho a celý svět okolo se občas zcela přeskládá a my se záhy ocitneme ve světě zcela jiném. A právě hledání spojek, výtahů a cest do těchto jiných světů je hráčovým cílem. Jen výjimečně na vás přitom čeká vytyčená cesta, většinou se budete muset nechat v otevřeném světě vést barevnými světly, hudbou nebo prostě jen intuicí.

Pro mnoho hráčů to může být dost deprimující, obzvláště když se po chvíli bloudění dostanete k nějakému tomu teleportu, kde obvykle čeká logický rébus k vyřešení. No a klíčem je třeba mozaika symbolů, kterou jste zahlédli někde před tím po cestě. Naštěstí je část spojek mezi imaginárními světy pouze na bázi tlačítek nebo vizuálních výmyslů, u nichž se můžete pokochat fantazií autorů.

FRACT 1

FRACT je ovšem v první řadě audiovizuální podívaná. Celková hrací doba je poměrně krátká, ale přitom toho na vlastní oči uvidíte tolik, že by to vystačilo na mnohem delší dobu. Bohužel ani částé transformace a řada animací mě nějak zvlášť nemotivovaly k tomu, abych se světem jen tak bezcílně procházel. A spojitost s pevně danými body se mi nejeví jako příliš šťastná, a to je právě Achillovou patou dnešní hry. Pokud by transformace světa byly více závislé a propojené se samotným světem, mohlo jít o revoluci ne nepodobnou Portalu či Minecraftu. Takto je to jen nudná procházka kouzelným světem.