Některé hry příběh nepotřebují, protože nakonec při hraní stejně najdete pasáže, které s ním vůbec nijak nesouvisí. Podobný je i Frozen Fruit 2, i když zde vám přeci jenom příběh nastíním, aby jste zbytečně nepřemýšleli nad tím, proč rozbíjíte právě kostky ovocné a ne třeba dlažební. První důvod je jasný: dlažební kostky rozbíjet nejdou a spíše slouží jako nástroj k rozbíjení. Za druhé: zmíněné ovocné kostky jsou ve skutečnosti zásoby potravin pro podivný vegetariánský druh mimozemšťanů. Ti k nám přiletěli z druhého konce vesmíru skrze černou dírou a nyní ohrožují na životě všechny pozemšťany. Vy jste byli vysazeni doprostřed jejich skladiště zásob a vaším cílem je zničit každičký kousek ovoce, který zde najdete. Mimozemšťané tak přijdou o svou potravu a s nimi na naší planetě skončí i období teroru. Nečekejte však, že budete ztělesněni do postavy udatného hrdiny. Během hry ovládáte jenom malou kuličku, která je také vaší jedinou zbraní. Určitě už jste někdy ve svém životě hráli arkanoid, nebo alespoň některý z miliónu jeho klonů. Frozen Fruit by se k nim dal s oběma přimhouřenýma očima také přiřadit. Narazíte však i na prvky, kterými se od arkanoidu odlišuje. Během bourání ovocných kostek musíte přemýšlet. Nastraženy jsou na vás různé pasti nebo vás prohání podivná stvoření. Během hraní jsem se přesvědčil, že některé kostky lze rozbíjet jenom v určitém pořadí a bez možnosti další volby. Přesto nechci tvrdit, že by hra byla bůhvíjak zamotaná. Většinou si vystačíte s obyčejným selským rozumem a zákonem odrazu (když něco někam vrazí, tak se to většinou odrazí pod stejným úhlem - pokud to samozřejmě byla zeď a ne jedna z nastražených pastí). 
Herní plocha je trochu netradiční. Když hru spustíte, uvidíte před sebou jen chodbu a několik zelených trubek označených hvězdičkami. To vše je skladiště a rourami se dostáváte do pomyslných místností. A právě každá taková místnost představuje jedno herní kolo. Pokud ho splníte, získáte jednu hvězdičku. Vraťme se ale zpět do skladiště. Všimněte si, že jednotlivé celky jsou od sebe odděleny kostkami, na kterých je napsaný počet hvězdiček, který potřebujete pro probourání se do další části. Je to zajímavý systém, díky kterému si můžete jednotlivá kola zvolit (i když ze začátku je musíte projít všechny).
Pojďme se blíže podívat do jednotlivých místností. V těch najdete šest druhů barevných kostek s obrázky ovoce. Všechny je musíte rozbourat. Modrou kostku, ale může rozbořit jenom kulička, která má stejnou barvu. Proto se musí "nabít" na dřevěně kostce s modrým kosočtvercem. Vaši snahu ale budou znepříjemňovat kostky se znakem lebky. Ty, jak jistě tušíte, vás pošlou do Věčných Lovišť. Pokud je kostka s lebkou barevná, zničí jenom kuličku ve stejné barvě. Pokud je celá dřevěná, je jaksi barvoslepá a musíte se jí vyhnout, ať jste modří nebo třeba fialoví. Kostka se znakem bomby vás obdaří mocnou energií, takže můžete rozbořit jakoukoliv jinou kostku. Používá se hlavně na proklestění zabarikádovaných cestiček. Občas narazíte ještě na kostky ledové, které kuličku zmrazí, a ta se stane neovladatelnou až do dalšího odrazu. Poslední záludností jsou všelijaké potvory v podobě čertů (respektive zoologicky těžko zařaditelných rotujících oblud), mraků a vzducholodí, které chtě nechtě zbouráním některých kostek nedobrovolně osvobodíte. Pak budou bloudit po herní ploše, a když do vás narazí … však vy víte.
Kuličku můžete usměrňovat pouze vpravo nebo vlevo. Všechny další pohyby se odvíjí od toho, jak se kulička odráží od stěn nebo ostatních kostek. Tím si také plánujete strategii. Některé kostky je třeba ponechat, aby sloužili jako odrazový můstek, jiné je třeba odstranit, jinak se vám neuvolní další cesta. Postup se liší kolo od kola, častokrát však narazíte na uspořádání, kde je pod nějakou kostkou řada bomb ve stejné barvě. A teď začíná fáze rychlého přemýšlení, taktizování, zpomalování hry či spínání rukou ve fázi, kdy se kulička nezastavitelně blíží k bombě. Nakousl jsem zpomalování hry. Rychlost hry můžete v menu průběžně regulovat. V těžších fázích se bez zpomalení neobejdete, některé odrazové úhly se dají překonat jenom tímto způsobem. V menu si ještě můžete nastavit vypnutí či zapnutí hudby, zvuků atd. Grafiku lze těžko posuzovat, protože jde o logickou hru a žádnou 3D akci. Můžu však říct, že je prostá, ale účelná. Mile mě překvapila hudba. Je opravdu výborná, což je zvláště u logických her docela neobvyklé. Já jsem hrál první i druhou verzi hry. Pravidla jsou stejná, druhé pokračování - které si zde můžete stáhnout - obsahuje levely, které vytvořili sami hráči. Jsou zajímavější a rozhodně vás více potrápí. Původní verzi si můžete stáhnout z autorových stránek. Příjemnou zábavu.
