FuckStory 3: Gimpl - textovka a legenda v jednom

Pokračování kultovní české textovky z prostředí dnešních teenagerů. Tentokrát se ovšem děj odehrává na střední škole a opět v ní zažijete mnoho veselého i zajímavého. Jak taky jinak? Vždyť je to další Fuckstory…
Prvních 14 dní exkluzivně na PH!

Ač se to může někomu zdát divné. Je to již více než dva roky, co se na světě objevil první díl textové hry FuckStory. Během několika měsíců se stala jednou z nejrozšířenějších textovek u nás i na Slovensku a fanoušci si žádali po autorovi vytvoření pokračování, které později také s podobným úspěchem jako první díl vyšlo. Dnes mám tu čest představit vám, po řadu měsíců vyvíjenou a dlouho očekávanou, Fuckstory 3 se všemi jejími přednostmi i zápory.

Ve Fuckstory 3: Gimpl (ta pravopisná chyba je v názvu hry schválně) se vžijete do role studenta Čeňka. Tento veselý mladík začal po řadě let strávených na základce navštěvovat střední školu - přesněji gymnázium fungující i na noční směny. Se školou není hlavní hrdina příliš veliký kamarád, jak víme z jedničky a z dvojky, a proto se snaží krátit si čas, který tam musí strávit, všemi dostupnými prostředky.

Fuckstory 3 se tentokrát neodehrává v jeden jediný den, ale je rozložena do dvou po sobě jdoucích dní. Navíc je podstatně delší než FS 1&2 a tak si jí užijete do sytosti více než dost.

Hrdina se vydává do školy, tentokrát však na noční směnu. Protože jim do vsi zrušili autobus, jede do města, kde se vzdělávací ústav nachází, parníkem. Když se do školy dostane, zjistí, že je to pro změnu, zase opruz a nuda, a tak se rozhodne vypadnout předčasně domů. A protože už je hluboká noc, doplazí se přes pole do své rodné vsi, vyspí se a následuje další den, kdy se vydává na pouť. To je vlastně taková základní a hodně zjednodušená kostra příběhu. Ale ve hře zažijete samozřejmě mnohem více. Mrknete se do hospody, budete lézt po stromech. Urazíte mužský doprovod vnadné blondýny, vlétnete do tajné sklepní chodby pod školou a setkáte se s duchem učitele, který zešílel z hloupých studentů. Na pouti se svezete na centrifuze, navštívíte cirkus a pokecáte s půvabnou holkou od kolotočů. Potkáte bratránka a půjdete si s ním zahrát kulečník, sbalíte krásné děvče a s ním si vyrazíte na večerní pouťovou zábavu, poperete se s jejím bývalým, poznáte její babičku a nakonec s dívkou budete moci přenocovat. Ve hře toho Čeněk zažije mnohem více, ovšem nemůžeme vše prozradit hned v recenzi, že?

Vše ve hře je navíc podáno humorně, zajímavým stylem autora, tak jako dříve. Potěší to zejména hráče, kteří měli minulý rok možnost hrát autorovu sladkobolně laděnou textovku Nostalgia a neztotožnili se s ní proto, že byla záměrně z trochu jiného soudku než hry nesoucí označení Fuckstory. Nyní se autor vrací ke stylu, který byl v diskusích srovnáván s C.D.Paynem. I když pravda, dnes se již od C.D.Payna značně liší. Nemusíte brečet, všechno se vyvíjí a mění. Fuckstory však zůstává zábavná.

Co se týče grafického zpracování, opět potěším všechny nepřátele her pod tři cédé. Mohou totiž do sytosti v diskusích hru pomlouvat, jak jsou zvyklí z blázince. Gamesa totiž neobsahuje žádné obrázky, nepočítám-li několik ASCII obrazců dokreslujících prostředí nebo tvořících menu. Vše běží v textovém režimu, bez hudby a zvuků, jak se na správnou textovku sluší a patří. Jste-li ale příznivci textovek a nebo vás alespoň Fuckstory něčím zaujala, třeba jen podle výše uvedeného popisu, neváhejte, stahujte, bavte se.

Ještě jedna malá poznámka ke známce, jíž hra obdržela. Vysoké hodnocení je dáno tím, že koncepce textovek je jiná. Vůbec v nich o grafiku či zvuky nejde, proto je hloupost je hodnotit po těchto stránkách. Hlavním kritériem pro hodnocení je jejich hratelnost. Ta je u Fuckstory vysoká a proto se to promítlo i na jejím celkovém hodnocení.

P.S.: Cheaty na skryté lokace ve hře najdete v tomto článku.