Musím se pochválit za svůj smysl na vypátrání velmi návykových a hratelných dílek. Selže jen málokdy. Výsledný dojem pak musím samozřejmě nechat na hráči, ale přesto si myslím, že se mi to opět povedlo. Galactic Menace mezi tyto hry právem patří.
Na úvodní obrazovce uvidíte v celé svojí kráse hlavní hrdinku a seznámíte se s nepřáteli, misí, stav highscore (k mému smutku bohužel není zpřístupněno online, a hra si ho ani neumí zapamatovat, což je trochu škoda) a ovládáním (pokud vůbec neovládáte metodu psaní deseti prsty, budete s ním mít možná trochu problémy, ne opravdu nechci být škodolibý). Dál jsou zde pro zapspoťácké hry typické možnosti poslat hru e-mailem, přečíst si příběh, ale hlavně všechny jejich hry “zdobí” reklamní banner, který naštěstí nevyžaduje připojení na internet, aby si stahoval přebytečná data. Mohu vám zaručit, že za celou dobu hraní si ho moc všímat nebudete, jelikož budete sledovat herní obrazovku (tu jedinou vám přináším na screenshotech).Je to klasická arkádová střílečka, inspirující se klasikou Space Invaders, a to nejenom svým námětem, ale i stylem hraní. Příběh jsem vylíčil v perexu (něco tam napsat musím, ne :-) ) jdu tedy přímo na zpracování. Úkol je jasný: sestřelit různé vesmírné emzáky z povrchu hvězdného. Místo klasické raketky je tu ovšem latexová blondýna s modrými brýlemi, hustým ohonem, a ještě k tomu na tryskových kolečkových bruslích, díky nimž se pohybuje rychle a ladně. Bude to rozhodně potřebovat. Je stále ve spojení s svým šéfem, (něco jako Charlie, jež je šéfem svýchandílků), který má o velmi inteligentních vesmířanech vždy aktuální informace, a hlásí jí každou jejich novou vyvinutou technologii. Aby se jeho svěřenkyně Vicky mohla proti mnohdy nesnesitelnelným náletům bránit, má samozřejmě k dispozici určitý arzenál zbraní. Jelikož nejčastější nepřítelovou zbraní jsou různobarevné kapky, i vaše první zbraň s neomezeným střelivem funguje na principu vystřelování kapek, jimiž zasáhnete nepřítele, nebo jimi dokonce můžete vykrývat střely. Pokud je ovšem vesmírných korábků více než je zdrávo, jistě se vám bude hodit i něco silnějšího. Pro tyto případy tu je takzvaná Maxikapka (můj pravidelný vtipný název) a trojitý plamenomet. Tyto velmi účinné zbraně ovšem už mají střelivo omezené, ale rozhodně se nemusíte bát, z nepřátel totiž střelivo velmi často padá, a stačí ho jenom stihnout sebrat. Zvlášť náboj pro Maxikapku se vyskytuje ve velmi hojném počtu. Občas se ze sestřeleného vraku vyvalí i nějaký ten život, takže o ně rozhodně hned tak nepřijdete.
Grafika je zjevně inspirována, tedy alespoň kresba hlavní hrdinky ,známým kresleným seriálem Dexterś labolatory (je docela dobrý, dávají ho na Cartoon Network) a Vicky jako by z oka vypadla Dexterově sestře. Létající talíře jsou udělány svítivými barvami, což nemusí vyhovovat každému. A jako ̈bonbónek si nechávám velmi opáleného šéfa Vicky, z jehož jistě svalnat épostavy je vidět jenom hlava a krk. (alá počítač z Červeného trpaslíka z profilu) Celkově jí hodnotím jako podprůměrnou, mohlo to dopadnout lépe).
Zvuky jsou na tom o několik procent lépe, ale taky žádná sláva. Na úvodní obrazovce mě přivítalo ošklivé nesrozumitelné zahuhlání. Další zvuky nijak nevybočují z nějakého extra průměru.I když grafika a zvuky nejsou nic moc, jde tu o hratelnost, a ta je výborná, na každé obrazovce jsou nějaké nové věci, takže hru nevypnete po druhé obrazovce, ale budete se snažit dojít co nejdál. Úsudek o hratelnosti nechám na vás, někomu počínání Vicky může připadat příliš jednoduché. Záleží na vás, zda jsem vás nalákal, nebo ne. Vždyť celý svět nezáleží jen na tajné agentce Vicky Rockit.