Řadového hráče tento postoj nemusí vůbec zajímat. Ostatně nebýt úvodní obrazovky možná, že by to většina ani nepoznala. A tak je třeba se soustředit na hru samotnou, která staví na hrdinském robotovi. Ten se protlouká celou řadou herních levelů, které staví na stále stejných principech. Máte za úkol proskákat se po herních plošinkách a navíc téměř na každém kroku zabíjet nepřátelského záškodníka. A komu by se to snad zdálo málo, je třeba uvést, že jednou za čas se spolu s robotem dostanete k obtížnějšímu bossovi, kterého již nelze tak jednoduše zpracovat a udolat jej se vám povede jen malou lstí a dostatečnou koncentrací.
Jinak je nám v Gamma’s Questu představeno futuristické prostředí, do něhož hlavní hrdina, robot, jednoznačně zapadá. Stejně tak i nepřátelští tvorové, u nichž snad zamrzí jen téměř nulová invence a malý počet obměn. Stejnou robotickou potvoru jako poznáte na startu prvního levelu totiž budete potkávat dále a dále, což je lehce nepříjemné a kazí to výsledný dojem ze hry. Naštěstí se autor poměrně blýskl v designu levelů, jehož hopsací část je zvládnuta slušně a zábavně. A tak vás bude bavit třeba i v momentě, kdy u konce levelu umřete a budete jej muset proskákat celý znovu – naštěstí již vaší rukou zabití nepřátelé znovu neožívají a tak tato nutnost nepůsobí až tak nepříjemně.
Hodnotit Gamma’s Quest jako celek není vůbec jednoduché. Na jednu stranu mu totiž nelze příliš mnoho věcí upřít snad až na malou variabilitu nepřátel, kterou zase pomáhají vyrovnat zajímaví bossové. Naopak ale hodnotit grafickou stránku, která v sobě nemá ani trochu autorova rukopisu, se také zrovna nepřísluší. I tak ale s přimhouřením oka udělím tomuto zábanému kousku 7.