Garbage Galactica – obráncem planety

Co musí nahoru, musí i dolů. Šmejd z vesmíru se vrací na Zemi a vám bylo určeno kolébku lidstva ubránit. Doufám, že oceníte, jak čestný recenzent jsem, když jsem jako poutací obrázek nezvolil nic z Battlestar Galacticy…

garbagegalactica_poster

Moc bych za to nedal, že Garbage Galactica vznikla do nějaké herní environmentální soutěže. Základní koncept vesmírného tower defensu – na kulaté planetě stavíte civilní, vědecké a hlavně obranné budovy – totiž pozměnila jako obranu před padajícím odpadem, které kdysi zoufalé lidstvo vystřelilo do vesmíru. Ano, autoři taky asi viděli ten díl Futuramy.

Šmejd z vesmíru se vrací v hutném (vzhledem k žánru hry vlastně nekonečném) počtu a má kořínek tužší než Clint Eastwood. Základní chuchvalec odpadků ještě není takový problém, ale rychle prolétající vraky aut nebo náklaďáky už dovedou zatopit pořádně a na konci pomyslného listu peripetií jsou bossové. Ti si to pomalu linou na vaši planetu, při tom z nich odpadávají další odpadky, a nakonec se i po zničení sami rozpadnou na další chuchvalce. Globální armageddon nikdy nemohl být blíže.

Civilní budovy pomalu generují finance, vědecké generují vědecké body, a co umí domky obranné, vám už snad dojde. K dispozici jsou dva mody. V módu Onslaught čelíte jednotlivým vlnám a jednou za čas vás zastihnou právě bossové. Naproti tomu mód Survival je nikdy nekončící jediná vlna, která se stupňuje a nedá vám vydechnout.

Krátce ještě ke zvolenému tématu. Nebudu zapírat, že podle mého mínění by bylo mnohem více cool, kdyby namísto odpadků nabíhali třeba emzáčtí brouci a do toho hrála hudba z Hvězdné pěchoty. Pokud něco není cool, pak je to hraní za vesmírného popeláře...

Nicméně, neměl bych nic proti tomu, že grafika je slabší, ani že musíte hrát za popeláře. Značným problémem Garbage Galactica je ale rychlost hry. Než získáte dostatek peněz a technologií na pokročilejší zbraně, trvá to neúnosně dlouho. Postavit generátor štítu je sice velmi lákavé, ale čekat kvůli tomu u hry hodinu a odrážet vlnu za vlnou, to věru není hezká idea na zábavné předjarní odpoledne. Navíc, v podivné asociaci s nedávno recenzovaným 4 Minutes and 33 Seconds of Uniqueness se musíte na zisk nejlepších věží dostat do prvních míst highscores na internetu. Pomyslného olympu hry tedy dosáhnou jen nejvytrvalejší z nejvytrvalejších...

Čas strávený u Garbage Galactica není promarněný, hra rozhodně má potenciál, ale s úmorně pomalým postupem hratelnost bohužel rychle upadá. Obligátním hodnocením tedy je, že na trhu jsou i zábavnější tower defensy.