Hra vychází po více než šesti měsících pod taktovkou člověka známým jako Swordofkings128. Jde o další RPG vytvořené v RPG Makeru a jako takové, tedy se značnou konkurencí, ho budu také hodnotit. Příběh začíná pádem emzáckého talíře někam do pouště, přičemž se krátce na to zhostíte duše Atuma, jednoho z padlých mimozemšťanů. Podivný cápek ve fialovém kožichu vám dá možnost nového života pokud porazíte nějaké pekelné bossy. No a jelikož je to RPG, časem sbíráte levely, zbraně a parťáky, až nakonec porazíte hlavního padoucha. Čtenáře nepřekvapí, že tak daleko jsem se ale nedostal, protože hraní Ghost of Aliens mě uspávalo.
První potíž je i ta nejviditelnější. Grafika vypadá, jako kdyby šestiletý malíř moc koukal na filmy Davida Lynche. Jak jinak popsat, že na planetě, kde se hra odehrává, nesvítí slunce ale velké jablko? Jak jinak popsat, že složení vaší skupiny po pár misích je vražedný had, krysa držící mop (nebo co to je) a že Atum vypadá tak roztomile, že z toho cyničtější z nás mohou chytit cukrovku? Grafika v sobě kombinuje bizarnost a maximální infantilitu, což nepopírám, se může někomu líbit, ale bod za to dolů. A připomínám, že třeba podivný Pazzon se mi velmi líbil.
Nicméně infantilní a nehezkou grafiku by šlo opomenout, kdyby hra nabízela zajímavé zahrání. Kdo zná hry podle RPG Makeru, už tuší, že právě další kosa zasáhla kámen. Bojový systém RPG Makeru je tahový a obecně spíše průměrný. Jedinými možnostmi, jak souboj zvrátit, je v podstatě jen změnit cíl a zbraň. I to ale může být omezenou dobu fajn, zvláště máte-li k dispozici zajímavé zbraně nebo magii. Swordofkings128 nicméně našel způsob, jak nic moc souboje dotáhnout do maximálních hrůz, když je převedl do real-time. Atum a všichni tady mohou útočit jednou za omezený počet času, což ve finále znamená, že na rozdíl od tahových soubojů nemáte pořádně na nic čas a hra se zvrhává v mlácení do mezerníku. Většina nepřátel je navíc dost slabá, což bych jindy kvitoval, jenže tady to nahrazují počtem - takže namísto dvou nudných střetů váš čeká třeba osm. Body dolů.
Zbývá tedy poslední záchrana, a to je příběh a jeho provedení. I tady musím zklamat, protože ve srovnání s třeba Heroine Iysayana jsou Ghost of Aliens světelné roky pozadu. Naprosto tradiční příběh o likvidaci několika zlých pekelných bossů není okořeněný ničím dalším. I když se mi dost dialogů v Heroine Iysayana zdálo spíše trapných, než vtipných, stejně tam pořád bylo nad čím se bavit. Rádoby dospělost a shrekovské nucené zachraňování světa hlavní hrdinkou, jindy komentáře k chudé grafice uvnitř hry nebo třeba monolog koček, prostě to stále bylo zajímavé. V Ghost of Aliens když narazíte na zajímavý dialog, tak je to pomalu důvod k oslavě. A důvod k bodům dolů.
Co s RPG, ve kterém jsou dialogy a souboje nudné a grafika je přinejlepším zajímavá (což je beztak jen jiné slovo pro divná)? Mezi světlejší stránky patří hudba, občas se objeví graficky propracovanější lokace. Nelze opomenout i značnou délku hry. Přesto, srovnám-li Ghost of Aliens s monumentální cynickou fantasy Heroine Iysayana, nebo s umělecky násilným Super Columbie Massacre RPG!, vycházejí mi duchové přinejlepším jako průměr.
