Eye, Golden Eye. Kultovní hra, která v roce 1997 zasáhla konzoli Nintento 67 64
GoldenEye Doom2 TC (dále jen GoldenEye) poměrně věrně kopíruje události sedmnácté filmové bondovky a zavede vás tak do na odlehlou přehradu i do velkolepé Moskvy. Respektive, kopíroval by, kdyby byl dokončený – ke skutečně kompletnímu zkopírování všech levelů Goldeneye 007 hře chybí několik kol. I tak se ale dočkáte mnoha slavných momentů, včetně bungee skoku.
Doom, Doom 2. Takhle se zkratce můžu zhodnotit největší a vlastně asi jediný problém GoldenEye. Ačkoliv jsem jako dlouhodobý PCčkář konzolovou předlohu nehrál, byl její engine pravděpodobně na vyspělejší úrovni, než je legenda od Id Software. Engine Dooma 2 má i přes snahy fanoušků některé zásadní mechaniky, které dnes už prostě vypadají příliš zastarale. Grafika je zkrátka příliš hranatá a objekty příliš postaveny na spritech; raději ani nebudu mluvit o úrovni exteriérů.
Je to sice problém, který bude asi každý hráč od GoldenEye čekat, to ale jeho velikost nesnižuje. A zvláště po jiných hrách, které engine Dooma 2 využívaly podstatně lépe (někteří hráči navíc odkopli i podstatně lépe vypadající hry na CSP Game Engine; skutečně, házet perly sviním...). Ruku v ruce s enginem jde i level design, byť bych určitou menší nepřehlednost úkolů a prostředí mohl vyčítat spíše původním autorům konzolového Goldeneye.
Bond, James Bond. Jeho šarm je ve hře rovněž dávkován po velmi střídmých špetkách. Opět bude na vině spíše předloha než malá představivost autorů GoldenEye, nicméně trochu více serepetiček od Q a elegantně cynických hlášek by hře jenom prospělo, stejně jako mezisekvence spojující hru s filmem. Takhle je totiž GoldenEye pouze bezduchou řezničinou za krále a za vlast bez výraznějšího stylu, který si většina z nás spojuje s tímhle agentem od MI6.