Jistě je vám již z okolních obrázků velice jasně patrné co je onou zmiňovanou věcí, která podobné japonské hříčky odlišuje od jiných, mnohdy tuctových vesmírných stříleček. Ačkoliv vám to přijde možná lehce podivné, je to právě ono zpracování, které z této hry činí dosti odlišný a v mnoha ohledech pro evropské hráče jedinečný kousek.
I přes to že se hra odehrává ve vesmíru zde totiž nenajdete žádné supermoderní modely létajících lodí a ty nejnemožnější nepřátele, vybavené rovněž vysoce účinnou technikou. Vše se totiž víceméně omezuje pouze na abstrakci, tudíž i vaše lodička je pouhý možná nic neříkající flíček, jež však bojuje podobně, ne-li lépe, než kdejaká supermoderní bojová loď.
Jak je tedy ve správných frenetických vesmírných akcích zvykem, i zde si užijete akce doslova plnými doušky. Hra vás totiž nenechá ani na sebemenší chvíli vydechnout a jen malá nepozornost může způsobit naražení nepřátelského projektilu do vaší malé lodičky a tím i její pochopitelně poškození. Bude-li se to snad opakovat, musíte se smířit se ztrátou jednoho života a třeba i následnou nutností hry zcela od začátku. Skladba vašich nepřátel je vcelku rozmanitá a i kdyby nebyla, nebude vám to připadat nikterak hrozné, neboť se na vás řítí takové množství barev, všemožných tvarů a kdoví čeho všeho, že se v tom jen těžko zorientujete. Navíc na konci každé z obrovských vln nepřátel, pokud pochopitelně přežijete, se budete muset postavit jedné obří potvoře, kterou je zvláště těžké porazit. S celkově dvěma druhy zbraní to však až tak těžké nebude. První zbraň využijete asi nejčastěji, neboť chrlí najednou mnoho projektilů do všech stran. S tou druhou již je potřeba podstatně více mířit a rozvažovat, kdy vystřelit. Na obrazovce se totiž v jednu chvíli může nacházet pouze jediná podobná střela, což vás omezuje vystřelit jich najednou mnoho do všech stran. Po grafické stránce se jedná o vcelku příjemný počin, což je vidět rovněž z okolních obrázků. Rozhodně tedy Gunroar vyzkoušejte, nebudete litovat.