Happy Runner - mocná síla G

Zapeklitá situace, tohle bludiště. Trojúhelníky kmitají tak rychle, že proletět jimi je spíše náhoda, než um. A i pokud se dostanu přes ně, čeká mě jezdící párek, kterému sotva uteču. Naštěstí to můžu zkoušet znovu a znovu až do soudného dne. Další originální indie pětiminutovka, logická arkáda Happy Runner.

Happy Runner by se spíše měl jmenovat Irritating Runner, na můj osobní vkus (tj. cheatující lamy) byly některé scénáře trochu moc náročné (tj. vyžadovaly pět minut). Jedná se o jakýsi logický rychlík, ve kterém skrze jedinou klávesu ovládáte jezdící a skákací krychli. Hra je dítětem Maurice Zarzycki(ho?) a vznikla během dvou a něco hodin jako součást soutěže se zadáním "udělejte hru, která půjde ovládat jedinou klávesou", odtud tedy zvolené G.

Cílem je dostat se na konec každé obrazovky, přičemž situace je v každé z nich trochu jiná. Počáteční obrazovky není problém překonat, nicméně pozdější scénáře (jako třeba první obrázek) jsou pro mou maličkost peklo samo. Pohltit (a tak zničit) vás totiž nemusejí pouze soupeři, ale i samotné zdi, takže i pokud vykličkujete kostičkou skrze nahoru a dolu kmitající trojúhelníky, jezdící párky nebo samonaváděcí cosi, stále vás může â??dostatâ?? prostředí obrazovky. Naštěstí, a narozdíl třeba od Precisionu, je celý respawn krychličky příjemně rychlý a především nevrací hráče na počátek celé hry. Přesto by některé obrazovky zasloužily rozdělit na save point :-)

Ovládání jedinou klávesou se sice vžije poměrně rychle, ale v některých kolech bych rozhodně dal přednost šipkám. Pokud G držíte, krychle se pohybuje, jakmile ho pustíte, zastaví se a vyskočí. Určitě bych řekl, že G samotné je součástí obtížnosti. Některé obrazovky jsou totiž spíše bludištěm a pokud zastavíte nevhod, můžete strefit nepřítele a následuje tedy respawn. Jindy zase naposté zběsile proletíte sérií jezdících trojúhelníků - jen abyste narazili nevhod do zdi a absolvovali vše znova.

Délce vývoje samozřejmě odpovídá zpracování. Podobně jako u zhruba stejnou dobu vyvíjené cactusovi Kryzty se setkáme pouze s dvěma barvami, všemožnými geometrickými útvary a podobnými minimalističnostmi. K tomu vyhrává typická narychlo sepsaná hudba. Dále Happy Runner rozmazávat nebudu, bylo by neetické psát recenzi déle, než jak dlouho trval vývoj hry. Komu se líbila Kryzta a má rád rychlé/krátkéf indie počiny, může se na Happy Runnera spolehnout. Zbytek ať si znovu zapne Crimson Road.