Něco je špatně. Namísto poklidných oslav tradičního amerického svátku všech svatých, koledníků v kostýmech obcházejících domy a somrujících o sladkosti, bujarých pitek dospělejších jedinců a nočních orgií v restauračních zařízeních přichází tma a v ní stíny, stíny strašlivých tvorů, kteří se čím dál tím více přibližují. Je třeba se jim postavit, ale – je vůbec šance na přežití v divokém reji ostrých spárů, nabroušených tesáků a klapajících čelistí potvor z těch nejhorších nočních můr?
Horrorween je titulem, který rozhodně nepopírá silnou inspiraci klasickou trilogií freewarových akčňáren Phobia. Hratelnost spočívá v podstatě jen v pobíhání po jedné obrazovce a kosení obrovského počtu neustále se ze všech stran valících nepřátel, dokud ukazatel zdraví neklesne na nulu a obrazovku nezahalí definitivně tma. Přitom za každou skolenou potvoru se hráči připíše něco bodů, jejichž součet na konci rozhoduje o případném zapsání do tabulky nejlepších výkonů. Princip je to prostý, nikterak zvlášť intelektuálně náročný, ale přitom stále funkční – a o to jde především.
K dispozici je jedna jediná úroveň (hovoří se o tom, že si lze kvalitními výkony otevřít levely další a dokonce i nové herní módy, nikomu se to ale zatím nepodařilo), hřbitov, na němž se hráč střetne s pomalými zombiemi různé velikosti, rychlosti a síly, ale i s hbitějšími a odolnějšími potvorami, včetně nepříjemně vytrvalých obrů. Proti těmto zrůdám řinoucím se neustále ze všech směrů pomohou čtyři zbraně s neomezenou municí – počáteční plazma je vcelku k ničemu, velmi užitečná je ale brokovnice, dále je k mání automatický kulomet a raketomet, který je příliš pomalý na řadové netvory, hodí se ale na silnější a odolnější jedince.
Grafické zpracování Horrorweenu je na vysoké úrovni, hra podporuje řadu různých rozlišení, nabízí pěkně designově řešená menu a atraktivně temně zpracovanou samotnou hru (byť se třetím dílem Phobie ji nelze srovnávat). Vynikající je též hudba, která tak trochu nenápadně zaznívá pod veškerým děním, zvukových efektů je minimum, ale tentokrát to příliš nevadí. Ovládání je bezproblémové – pomocí kurzorových šipek se pohybují nohy hlavní postavy do čtyř směrů, myší pak lze volně otáčet horní část těla a tím i mířit, levým myšítkem se střílí, pravé logicky mění zbraně.
Horrorween je hra velmi dobře technicky provedená, nabízí slušnou hratelnost i díky množství power-upů typu bomba, která zničí řadu nepřátel, upgrady jednotlivých zbraní nebo lékárničky, audiovizuálně bezesporu atraktivní, k úplné dokonalosti jí ovšem ještě leccos chybí. Vzhledem k poměrně velkému instalačnímu souboru lze předpokládat, že obsahuje ještě řadu dalších úrovní, nicméně jejich otevření je záležitostí pro masochisty a normální hráč se k nim pro totálně přestřelenou obtížnost nemá šanci probojovat. Jedinou motivací tak zůstává porovnávání nejvyššího skóre s nejlepšími výsledky ostatních hráčů ve světě pomocí internetových žebříčků. Přesto – jako alternativa ke klasické Phobii či Crimsonlandu a jako předkrm před očekávanými českými Starship Troopers z dílny vývojářského týmu Cyber Games není Horrorween vůbec špatnou volbou.
