Nečekejte vyloženě levné lekací scény, které dokáže naprogramovat i desetileté dítě. Na to se HUMAN bere až příliš vážně. Zdánlivě opuštěná základna kdesi v severských končinách je tradičním, ale stále fungujícím jevištěm pro horor jako z filmového plátna.
A fakt, že zdejší osádka se „zapomněla“ už několik dnů ohlásit dává tušit katastrofu. A vy jste člen záchranného týmu. Jako vždy také člen jediný, samozřejmě.
Na HUMAN je zajímavých hned několik věcí. Předně je to špičková grafika, která perfektně vykresluje zdejší tmou zahalené koridory a občasné duhové světelné efekty. Pak atmosféra a s tím související pocit ze hraní. Na rozdíl od jiných hororů, tento se nevyžívá v neustálé snaze způsobit vám infarkt.
Jistě, o existenci nějakého monstra nepochybujete, ale hra vám nic teatrálně nepředstaví přímo. Vždy jen v jemných náznacích. Jestli je nějaký tmavý kout nebezpečný nebo ne budete muset zjistit sami.
Atmosféra je v jistém smyslu pohlcující. Doplňovaná nutností číst texty zanechané na stránkách deníků rozházených kolem, nebo na ojediněle fungujících obrazovkách počítačů.
Téměř ve všech chodbách se nacházejí interkomy, které sice nemůžete obsluhovat, ale jakmile se přiblížíte, kdosi vám temným a téměř nerozpoznatelným hlasem poví kousek skládanky o tom, co se stalo a co se stane vám.
Nakonec, když už vás prozkoumávání základny začne trochu nudit, dojde i na jednoduchý puzzle s teleportací a satanskými symboly. To už se ale blížíte ke konci hry a k dějovému „rozuzlení“, které vás spíš ještě víc „zauzluje“, než aby cokoliv vysvětlilo. Pro milovníky herních temných děsů se HUMAN osvědčí. Jednak díky atmosféře a pak herní době lehce pod třicet minut.
