Sci-fi adventura, která trpí několika problémy především technického rázu. Přesto je díky zvláštnímu grafickému zpracování a příběhu, který jistě science fiction pozitivní jedince pobaví, hrou, u které není na škodu strávit pár chvil.
Pravdou je, že příběh, o kterém tvrdím, že nadšence do žánru sci-fi pobaví, je vlastně na první pohled naprosto primitivní a tisíckrát viděný. Klasické schéma: Vesmírná loď x havárie x hlavní hrdina jako jediný přežívá. Nicméně zde je toto rozšířeno o jiné zajímavé elementy. Skutečně se tak stává, že nás protagonista jménem Aldoux zůstává uvězněn po havárii na neznámé planetě. Hrdina je však otrokem (se vším, co k tomu patří) mocné důlní společnosti, která jej převážela v kleci na místo dalších prací. Je celkem omezený, nikam se za celý život nevydal a hlavně jako otrok neumí číst. Když tedy u sebe nachází záhadnou kartičku s jakýmisi instrukcemi, není schopen čehokoliv smysluplného. Planeta, na které ztroskotal, je však obydlená. Musí tedy na vlastní pěst najít někoho, kdo mu vzkaz alespoň přečte. Co se stalo? Proč se zdá, že po lodi, ve které havaroval nezůstalo na planetě nic, kromě jeho klece? Má smysl utíkat?
Ačkoliv to není úplně zvykem ani v mých recenzích, ani v recenzích obecně, první věcí, kterou se začnu zaobírat bude grafické, potažmo technické zpracování. Má to svůj důvod, neboť mimo příběh je právě toto největším „lákadlem“ hry. I'm Free sice běží na klasickém AGS enginu, který je pro žánr adventur využíván v masivní míře, ovšem 99% produkce jsou dvourozměrné hry. I'm Free také běží jen ve 2D, ale postavy a prostředí je vytvořeno ve 3D a poté nasnímáno do jednotlivých animací. Celkem vzato, není to špatný nápad a celý výtvor po grafické stránce připomíná staré hry typu Myst či Riven, ale naživo to až takové terno není. Postavy sice mají nějakou mimiku, což je chválihodné a na zurčící potůčky je jedna radost koukat, ale mnohdy jsou animace příliš trhané, což je nejvíce patrné například u pohybu hladiny moře. Občas jsem měl pocit, že některé věci se hýbou jen proto, aby se hýbaly a ne proto aby vypadaly dobře. Je to samozřejmě pouze můj názor, ale myslím, že trhané animace bych s radostí oželel.
Jinak I'm Free funguje naprosto stejně jak jsme zvyklí. Procházíme lokace (kterých je možná až příliš), sbíráme předměty, ty kombinujeme, občas vyřešíme nějakou logickou či jinou hádanku a po sókratovsku promlouváme s domorodými obyvateli. Poměrně často narazíme na něco, co jsme přehlédli (což v této grafice není žádný problém), takže se chvíli potácíme s vidinou vlastní neschopnosti a bezúčelnosti, ale to už patří k tomuto žánru. I'm Free mnohým nepřekvapí. Není to však v žádném případě špatná hra. Má zvláštní grafický styl, slušnou hudbu (která ale mohla být výraznější) a pěkné ozvučení. Kdyby měla namluvení rozhovorů, bylo by to tak deset bodů k dobru. Není špatná, jen mi přijde, že je podobně jako většina lokací ve hře moc prázdná.
