Ta je na tom podobně jako třeba $1#8220;>String Theory a tak se setkáváme opět s netypickým ovládáním. Využít můžete nejlépe numerickou klávesnici a to vyjma klávesy pět a nebo osmičky kláves okolo písmene „s“, taktéž bez něj.
Inkblot je nekončící honbou na skóre. Nemotivuje vás postup výše, odemknutí nových levelů ani nic podobného. Do nových a nových prostředí jste posunováni automaticky a to ať už vám jde kaňkování jakkoliv. Abyste tomu správně rozuměli je vám pokaždé udělena jeden inkoustový flek a dosti nepříjemný limit třinácti sekund. Během těch je třeba za pomocí osmičky kláves rozšířit inkoustový flek jak nejvíce to půjde. Ony klávesy pak symbolizují směry, jimiž se bude inkoust uvírat. Ač to může působit u podobné hry zbytečně, i zde vítězí ti s nejlepší taktikou. Zpočátku se totiž kaňka šíří rychleji,m čehož je třeba využít k co možná největšímu roztáhnutí a zbylé sekundy pouze doladit aktuální stav.
Cíl jednotlivých levelů je pokaždé stejný. Oblast označená jednoduchou čárou v okolí působící jako hranice musí být zasažena co největším množstvím inkoustu. Rozhodující pak je procentuální zasažení. V případě, že se vám povede ohrozit 70 a více procent oblasti, následují příjemné bodové bonusy, které ještě více vylepší vaše skóre.
Celkově není hodnotit Inkblot stejně jako většinu dalších her od Experimental Gameplay vůbec jednoduché. Opět máme co dočinění s originálním nápadem, ale lehce pokulhávajícím a po chvíli nepříjemně stereotypním a demotivujícím zpracováním. Za zkoušku hra ale každopádně stojí, dlouhodobou zábavnou esenci od ní ale neočekávejte.