Ačkoliv je to každopádně škoda, Insanity v žádném případě nebude tím titulem, který by posadil milovníky akčních her doslova na zadek a nutil je s otevřenou pusou a nevěřícím výrazem koukat na monitor. Spíše by se dalo říct, že máme tu čest s průměrnou, nepříliš kvalitně vytvořenou a podprůměrně hratelnou hrou.
Herní svět v Insanity je v podstatě jedno velké bludiště. Pochopitelně ne jednotné, nýbrž rozdělené do několika izolovaných pokojů, přičemž z jednoho do druhého vede vždy pouze jediná cesta a právě ta se stane cílem vašeho snažení. Nebude totiž jen tak přístupná, na vás bude abyste ji našli a co víc, dokonce se k němu i probojovali. Zpravidla totiž před ním stejně jako v dalších herních prostorách nachází velké množství podivných černočervených panáků snažících se na vás zaútočit a zabít vás.
Na podobnou situaci jste ale připraveni. Do výbavy vám totiž byla přidělena rovněž jedna zbraň, jejímž prostřednictvím je možno protivníky hbitě a ještě z dálky likvidovat. Nechat si je přistoupit až k tělu totiž není v žádném případě dobrá nápad. V takové chvíli z vás totiž začnou vysávat i ty poslední zbytky života a nezareagujete-li rychle, můžete také po několika málo chvílích bezvládně padnout k zemi.
Ačkoliv to možná může vypadat jako náramná zábava, opak je pravdou. Není výjimkou, když se prostě narodíte a dříve, než zvládnete zlikvidovat všechny nepřátele, kteří jsou momentálně kolem vás, minimálně jede vás o část zdraví připraví. Navíc hře chybí jakákoliv motivační složka a je jen na vás, zda ze zbraně vůbec vystřelíte. Během každého levelu totiž nemusíte zabít ani jediného nepřítele. Povede-li se vám to, je možno prostě jen danou misi proběhnou k exitu – koho by to ale bavilo, že? :) Technická stránka pak není o nic lepší než ta hratelnostní. Přetrpět tedy budete muset monotónní modré prostředí s málo detailními postavičkami, což je rozhodně škoda. Třeba se tvůrci pro svůj příští projekt poučí a naservírují nám podstatně kvalitnější dílko.