Dva krvežízniví piráti jeden druhého navzájem smrtelně urazí, chopí se svých šavlí a vrhnou se do boje. Ale místo toho, aby se prostorem k soubojům určeným začalo ozývat řinčení oceli o ocel, rozléhají se krajem urážky šťavnaté tak, jak jen nadávky mohou být. Napětí vrcholí, bojovníci sahají do samotných hlubin své zásoby, dělají si legraci s protivníka, jeho rodiny, meče, přirovnávají ho k nejrůznějším odporným stvořením, až jeden z nich, který již delší dobu táhne za kratší konec, souboj vzdá a uzná svou porážku, aniž by byť jen mávnul mečem. Fantasmagorie? Nikoliv – přesně takhle probíhá insult fighting, vynález klasické adventurní série Monkey Island.
Princip insult fightingu je prostý. Ten, kdo je momentálně v útoku, vybere vhodnou nadávku, zařve ji na nepřítele – a ten na ni buď nějakým vtipným způsobem odpoví a otočí ji tak proti původci, nebo se vzdá a ztratí v souboji body. Pokračuje vždy ten, kdo je v laufu, do té doby, než jeho soupeř ustoupí. Hra Insults of Monkey Island pak je jakýmsi tréninkem těchto bojů, nabízí tři s postupně se zvyšující obtížností (invencí počítačem řízených pirátů) a širokou zásobu urážek.
Základem úspěchu je pochopitelně kvalita urážek. Nelze si myslet, že se jedná o trapné jednoslovné nadávky či posílání do různých součástek lidského těla. Autor použil část původních urážlivých vět z Monkey Islandu (klasiky jako I've spoken with apes more polite than you! či Soon, you'll be wearing my sword like a shish kebab! zůstaly díky bohu zachovány), ale domyslel si i několik vlastních, které nejsou špatné, do stylu hry však malinko nezapadají (You work less than Tarzans tailor! s odpovědí Well, but YOU work less than Santa Claus!). Jinak maximálně nostalgický pocit, který insult fighting v IOMI vyvolává, tak lehce trpí.
Ovládání samotných bojů je jednoduché, hra vždy dole v dialogovém okénku nabídne všechny dostupné možnosti a hráč jen vybere tu, která se mu nejvíce zamlouvá. Problémem hry je však jedna chybka, díky níž je možné vyhrát každý souboj jednou správnou odpovědí. Pro toho, kdo ji objeví (ne, sem ji nenapíšu, to by bylo moc snadné), ztratí hra prakticky okamžitě své kouzlo, což je velká škoda.
O něčem jako grafické zpracování se prakticky nedá mluvit, neboť všechny sprity jsou bezostyšně vykradené ze hry The Secret of Monkey Island, navíc autor ani nebyl schopen vytvořit nějakou tu animaci šermování, jako je tomu v původní hře. Chlubit se pak parametry typu rozlišení 640x480 a 256 barev je tak značně krátkozraké. Hra vznikla v jednoduchém programu na tvorbu arkád The Games Factory a je to na ní bohužel dost vidět. Absentuje i hudba a zvukové efekty, což ale zase tolik nevadí, protože všechno běží pouze v okně a není tedy problém si pod hru pustit nějaké vlastní audio soubory.
Insults of Monkey Island jsou dobrým nápadem, avšak nepříliš kvalitně technicky realizovaným. Přesto nebýt jedné nepříjemné chyby v ovládání, která způsobuje, že se hratelnost sníží jen na zkoušení všech urážek postupně, mohlo jít o hodně slušnou zábavu. Takhle je to spíše jen nostalgická hříčka pro ty, kdo u původních adventur strávili desítky nádherných hodin.
