Dva neobvyklí přátelé v neobvykle krásném světě: Jank je napůl králík a napůl mrkev, tedy mrkvokrálík. Pon je naproti tomu kaktus. Jenže Pon byl nešťastný, protože jeho pichlavé trny mu nedovolovaly si s kamarádem Jankem hrát.
Chytrý králík tak vymyslel řešení a upletl Ponovi rukavice, takže když si dávají „hajfájv“, nikdo nepřijde k úrazu. A teď si můžou začít hrát!
Nejoblíbenější hrou je schovávaná. Pon se ukryje někde na velké mapě a na vás je, abyste ho našli. Že by byl mezi kamením? Ne. Za stromem? Nikoliv. Ááá, ukryl se mezi kaktusy. To je ale lišák. Ovšem dříve, než se nadějete, Pon je unesen a vy se ho musíte vydat hledat doopravdy.
Jank’N’Pon je naprosto překrásná hra. Jen se pokochejte obrázky okolo. Je barevná, roztomilá a plná trhlého humoru. Je docela možné, že autoři se při vývoji nechali inspirovat Rayman Legends, protože přesně tak Jank’N’Pon vypadá.
Všude je co objevovat, slunce svítí a směrem k vám se směje i kus kapradí. Dokonce i vražedné trny, které vás při dotyku zabijí, jsou k zulíbání.
Hraje se ovšem stejně tak skvěle. Jank se ovládá jedna radost (i když by to přece jenom chtělo ovladač) a prostředí je navrženo tak, aby vás ani na sekundu nenudilo. Houby s velkými klobouky vás vystřelí jak trampolína, medem nasáklé kůry stromů vám zase umožní odrážet se a skákat po stěnách.
Během cesty můžete sbírat poletující mince (celkem je jich sto), které vám zvyšují konečné skóre. K některým je opravdu obtížné se dostat. Když během toho umřete, hra vás velice milosrdně oživí o pár metrů dál. To díky chytrému systému ukládání, kterého si ani nevšimnete.
Chtělo by se zvolat: Bravo! Jenže ani Jank’N’Pon není úplně bez chybičky. Tou hlavní (a možná vlastně i jedinou) je fakt, že celou tuto nádheru dohrajete tak za patnáct minut, a ačkoliv asi budete ještě chvíli unesení ze závěrečného „souboje“ s bossem, je to pořád málo na to, aby hra získala vyšší hodnocení, než teď má.
