Jako se stává již pomalu zvykem, spolu s popularitou nějakého nového fenoménu se musí také svézt některý z nezávislých vývojářů, jež zpravidla přijde s hrou o velice jednoduchém principu, kterou však již jen díky svému námětu stáhne a vyzkouší velké množství hráčů.
Již jen díky tomuto faktu nelze od Jen Počkej Vyvolený čekat nic přehnaně komplexního. Ačkoliv je samotný princip hry velice jednoduchý, musím se přiznat že jsem hru dohrála až do samotného konce. Ten se dostaví velice brzy, ovšem budete-li se chtít k němu prokousat jen z čiré zvědavosti jako já, můžete tuto činnost klidně vzdát – nic překvapivého na závěru totiž bohužel nečeká.
Řečí čísel na vás čeká desítka klasických levelů, spolu s několika speciálními tajnými úkoly. V základních levelech bude váš úkol velice prostý - kůži uvaděčky Terezy Pergnerové máte za úkol honit po vile vždy jednoho vyvoleného, jehož musíte za daný časový limit chytit hned desetkrát. Povede-li se vám to, čeká na vás vyvolený další, ovšem vybaven poněkud lepšími pohybovými schopnostmi neboť se zvládá pohybovat podstatně rychleji než jeho předchůdci. Navíc jsou zde ony speciální úkoly, které však prakticky nezahrnují nic přehnaně zábavného – opět pouze lítáte po koupelce, ložnici, obýváku i venku vily Vyvolených a sbíráte jídlo, piva po včerejší obrovské oslavě a spoustu dalšího.
Pokud mě něco pobavilo pak je to právě provázanost s „hvězdami“z televizní předlohy. Proslov nechvalně známého Petra Zvěřiny prostě nemá chybu a je jedině dobře, že jej tvůrci do hry také zakomponovali. Také písnička která po celou dobu strávenou ve hře hraje skvěle podtrhuje dojem té správné parodie na televizní show. Ať tedy máte Vyvolené jako takové rádi nebo jste jim naopak nepřišli na chuť, rozhodně by se vám jen Počkej Vyvolený mohl líbit.