Jennifer's Quest II - hratelné RPG

Jennifer's Quest 2 je typickým příkladem hry, v níž je důraz kladen na zajímavý příběh a především famózní hratelnost. Pokud se jednou do hraní tohoto RPG pustíte, poutavý příběh vás přinutí zůstat u něj až do doby, kdy jej zdárně pokoříte.

Jennifer's Quest II se v mnohém podobá hře Hexplore, jež byla nedávno vydána v bundle verzi časopisem Level. Také má na první pohled nevzhlednou grafiku a okouzlující hratelnost, ovšem narozdíl od Hexplore za ni nemusíte dát ani korunu. Neměl jsem bohužel to štěstí zahrát si první díl této skvělé RPG, nicméně JQII je bezesporu jedním z nejkvalitnějších freewarových RPG současnosti.

Hru Jennifer's Quest vytvořil člověk jménem Michael Stringer (jehož přezdívka je shodná se jménem hlavního záporňáka hry, Scorbutica) pro svou sestru, a přestože šlo o jeho prvotinu, stáhlo si JQ asi třináct tisíc lidí. Dle jeho slov je však druhý díl ještě lepší a kvalitnější než jednička.

To, co dělá RPG RPGčkem, je nepochybně pořádný příběh, který po mém neohrabaném překladu zní asi takto: Před osmi lety se strhl mezi Jennifer a padouchem Scorbuticem rozhodující souboj. Jennifer zvítězila a ochránila tak svou vesnici, Sexagestim, od jisté zkázy. Vesnice se pak utěšeně rozrůstala a lidé byli spokojení. Nedlouho potom však přišla druhá pohroma, tentokráte živelná. Sexagestim ze zatřásl při mohutném zemětřesení a v podstatě všechno to, co jeho obyvatelé vybudovali, lehlo popelem. Díky mohutnému zemětřesení z moře vystoupilo několik ostrovů, které obyvatelé Sexagestimu posléze koupili (nevím od koho, ale to zde není rozhodující :-). Začali na nich pěstovat různé plodiny a vesničané se tak nemuseli stěhovat ze zpustošeného Sexagestimu pryč. Lidé byli šťastní. V životě už to tak ale bývá, že štěstí je vrtkavé, a tak je pouze otázkou času, kdy se Scorbutic vrátí a pomstí svou porážku.

Jakmile jste vrženi do hry, téměř okamžitě pochopíte, jakou hrou se autor inspiroval. Kupodivu to není mnou zmíněná hra Hexplore, ale japonská megaúspěšná série Final Fantasy. Nejen, že postavičky jsou na chlup stejné jako hlavní hrdinové FF, ale podobný je dokonce i styl boje či grafické vyvedení všech možných menu. Graficky vás sice tak jako FF neosloví, nicméně přiznejme si to, koho z nás udrží u RPG pouze fantastická grafika? Jednotlivá místa či scény jsou ale na druhou stranu dost graficky odlišná, což lze přičíst jako významné plus k hratelnosti.

Při ovládání vaší postavičky (tedy Jennifer, pro ty méně chápavé) využijete pouze směrové šipky - pomocí nichž se orientujete v menu a pohybujete, a klávesu ENTER, jejíž funkce spočívá v zahajování rozhovorů, nastupování do loďky a vystupování z ní, zahajování boje atd. - tedy stručně řečeno ENTER je k nezaplacení při nutnosti jakékoliv formy akce. Pakliže zahájíte boj proti nějakému nepříteli, hra se podivnou animačkou přepne do pohledu "z vlastních oči" (když jsem onen pohled viděl poprvé, měl jsem pocit, že jsem se nějakým zázrakem přepnul do Bran Skeldalu), přičemž v horní části monitoru sledujete nepřátelské potvory a v dolní částí ovládací menu pro provádění útoku. V každém kole (boj probíhá na kola :-) si můžete vybrat, zda má počítač sám určit vhodný způsob útoku a nepřítele, na nějž bude útok cílen, nebo můžete zvolit nejvhodnější způsob útoku (či obrany) sami. K dispozici máte tři možnosti: přímý útok, magie, obrana. Zvolíte-li přímý útok a bojujete-li s více nepřáteli, hra vás ještě požádá o určení konkrétního nepřítele, kterého chcete zasáhnout. Volba položky magie vás přesune do menu, v němž určíte druh kouzla, které v tomto kole použijete. No a poslední položku, obranu, snad není třeba vysvětlovat.

Tak jako v každém správném RPG můžete i zde své postavy šatit i vyzbrojovat pomocí nakoupených propriet. V obchodě můžete mimoto za utržené peníze (které získáte vítězstvím v boji) získat také potiony, neboli lahvičky se zdravím, všem notoricky známé třeba z Diabla, magické runy atd. A samozřejmě naopak můžete také veškeré své majetky za peníze prodávat.

Narozdíl od většiny freewarových her podobného žánru je vám v Jennifer's Quest k dispozici navíc volba Save, jejíž použití vám určitě nesčetněkrát zachrání "kejhák", protože i přes svou relativní lineárnost a zdánlivou jednoduchost dají některé souboje i ostřílenému RPG maniakovi dosti zabrat. Máte-li tedy chuť věnovat nějakou dobu nové, zajímavé role-playing hře, a pokud vám tak nezáleží na grafice jako spíš na hratelnosti a příběhu, je JQ II jasnou volbou právě pro vás.