Jet Pod – létání skrze bludiště

Nervydrásající prolétávání úzkých koridorů vám dá pořádně zabrat v této krátké a jednoduché kombinaci moonlandera se skákačkou.

jetpod_01

Odjakživa mě fascinovalo přistání na Měsíci. Přeneseme-li se přes různé obskurní konspirační teorie postavené na tom, že se jim tam vlajka hýbala podivně (ano, NASA zinscenuje největší podvod v dějinách a přitom si nikdo od nich neuvědomí, že mají ve studiu průvan), jedná se bezpochyby o unikátní technický kousek. Už jen samotná cesta k Měsíci je famózní úspěch, ale až samotné kovbojské přistání do neznámého terénu je záležitost jako vystřižená ze žurnálu. Adrenalinovost nenechala chladný ani herní průmysl a tak není, že existuje tzv. moonlander, čili určitý subžánr simulátorů z něhož vycházela třeba i dávná česká bomba Gravity Neo Luxor.

Dnešní Jet Pod používá podobný koncept, přitom ho vtěsnává do klaustrofobicky úzkých levelů vhodných spíše pro standardní skákačku. Namísto parkurových komb zde ale budete manévrovat miniaturními proláklinami pomocí krátkých zážehů vaší kosmické (?) lodi. Paliva máte neomezeně, tlačí vás ale časový limit. Po jeho vypršení sice z nebe nespadnete, dostanete ale menší skóre. A finální číslo je to jediné, co se v Jet Pod hodnotí. S tím souvisí i bonusová odměna dokončíte-li daný level v nejlepším čase.

Co by snad potencionálním hráčům mohlo pokazit náladu je délka hry pohybující se v řádu maximálně dvou desítek minut. Jet Pod totiž obsahuje pouhých deset map. Na první pokus jejich pokoření chvíli zabere, napodruhé už ale začnete lámat rekordy. Byl jsem dost na vážkách, mám-li Jet Pod recenzovat, nicméně z nějakého důvodu jsem hru krátce za sebou dohrál třikrát a něco dobrého tu tedy být musí. Zkoušet svoji pilotáž kličkováním mezi zdmi je zkrátka příjemné.

Už z obrázků je evidentní, že odstavec o audiovizuální stránce bude v případě Jet Podu mimořádně krátký a bezduchý. Deko map se o zajímavý vzhled nesnaží ani omylem, stejně jako nemůžete od hry čekat jakoukoliv hudbu. V tomto případě jsem ale ochotný nad tímto nedostatkem částečně přivřít oči, protože makabrózní pozadí by létání jenom znesnadňovaly a obecně krátký a nepříběhový Jet Pod velkolepou grafiku prostě nepotřebuje.

Jet Pod je sice v jádru pouhá rychlá jednohubka vhodnější spíše pro zpracování ve Flashi, ale poletování mezi úzkými zdmi je nečekaně náročné na koncentraci a mám-li být upřímný, létání v Jet Podu mě jaksi bavilo mnohem více než létání třeba v RiftSpace.