Pokud si vzpomenete na zajímavé a pro české hráče možná i dosti netradiční projekty jako je Seikulus nebo snad o fous horší Painajainen uděláte si okamžitě jasnou představu o tom, co vás čeká v hře s podobně komplikovaným a nic neříkajícím jménem Kaipuu. Ostatně všechny tři zmíněné pochází z nám poměrně vzdálené země, Finska, kde si libují v trochu odlišných herních konceptech.Kaipuu vás přivítá ne zrovna vřele. Již přímo z hlavního menu totiž nebudete schopni rozluštit jako jed
iné slovo a tak se poslepu oddáváte instinktivně položce přímo vlevo, která vás skutečně do hry zavede. Dříve, než si poskakování s malým bílým panáčkem budete moci vyzkoušet v celé své kráse, musíte prolézt dosti iritujícím intrem. Nejen že vizuálně o obsahu nevypoví takřka nic a vše je řečeno jen a pouze textem, navíc je text jen ve Finštině, což bude pro většinu čtenářů zásadní jazyková bariéra. Na fórech se ale objevil krátký překlad, který vypráví o unesené přítelkyni hlavního hrdiny, kterou Smrt hodlá navrátit v případě, že se m povede posbírat všechny duše rozmístěné po klikatém terénu. Tyto duše budou celkově dvoubarevné, přičemž bílá znamená lásku, naopak černá zase vztek a přepínat mezi nimi budete pokaždé, kdy se dotknete černého či bílého ježka umístěného v určitých herních oblastech. Naštěstí se nejedná o emoce jediné a v průběhu hry byste se měli dostat i k několika dalším, jejichž funkce vám bude vysvětlena – samozřejmě ve finštině.
Úkolem v každém levelu je prostě skákat a skákat a po cestě sbírat všechny duše v podobě různobarevných plamínků. To vše samozřejmě bez jakéhokoliv náznaku násilí – ostatně nad vámi stojí a neustále vás kontroluje všemohoucí Smrt, která je sama o sobě dost velkým strašákem. Celkově ale koncept po chvilce vychází tak nějak nemastně-neslaně. I když na podobných kvalitách stavěla i zajímavá arkáda Knytt, té dnešní do její zajímavosti a poutavosti prostě něco chybí. A nepříjemné až iritující hratelnosti pomáhá i hodně nešikovně vyřešené přepínání mezi obrazovkami. V momentě, kdy dojdete na její hranu totiž shlédnete animaci přeměňujících se pozadí, což nejen že zpomaluje, navíc vám to i znesnadňuje dokončit již započatý skok, pokud se třeba chcete dostat na kostku, která je na hranici dvou obrazovek. A aby toho nebylo málo, nevyhnul se finský Kaipuu ani několika nepříjemným bugům, které občas způsobí nutnost úplného restartu hry, nového shlédnutí intra které nelze přeskočit atd. Uklidnit vás může snad jen zajímavá černo-bílá grafika, která se i navzdory tomu, že neustále přibývá nových prvků, velice rychle okouká, což výslednému hodnocení jedině uškodilo.
