Free Lunch Design, jež jsou známí hlavně díky své výtečné skákačce Icy Tower, v níž jste museli za každou cenu vyskákat co nejvíce pater (Australští šílenci zdolali i patro vyšší než 2000) a i když byl Icy Tower poměrně primitivní, vysloužil si mnoho „fan“ stránek, spousty hráčů, ale hlavně byl nesmírně návykový (dalo se to hrát i několik měsíců) a v nové mini hře, kterou nám autoři uvařili, tomu nebude jinak. I když hned na začátku musím uznat, že zase tak zábavný titul ve srovnání s Icy to není, ale bavit se u něj budete opravdu požehnaně a to minimálně na pár dnů (to víte, zase je v tom nápad, tak jako v případě Icy Towera).
Ale o čem vlastně hra pojednává? Z levého horního a spodního okna vypadávají dárky a ty je třeba dopravit do pytle v pravo s ostatními dárky. To lze pouze jedním jediným způsobem a to holí, kterou drží vámi ovládaný panďulák (pohybuje se šipkami a pokud jde doprava, nahne hůl opačným směrem a naopak). Dárky, které vypadávají z okna se nesmí dotknout země. Musíte je odrážet svou holí tak dlouho, dokud dárek nespatří tmu vpravo umístěného pytle. Je však vidět, že jde pouze o hru, protože mají dárky při skákání naprosto nesmyslnou gravitaci (na které planetě se vše odehrává není nikde avizováno). V reálu by vám dárek spadl dříve, než byste řekli popokapetepl, ale přeci jen radši pryč od mého lehkého humoru. :)
Hra (dokonce) obsahuje několik módů, neboli dva. V prvním arkádovém módu většinou vypadne nový dárek, až po vhození toho předešlého do pytle. V módu zvaném „time attack“ padají dárky každou sekundu a za minutu (jakmile mód skončí) byste měli mít v pytli co nejvíce dárku a bude-li tomu tak, můžete se zapsat do Hi-Score tabulky. Jestliže nebudete stíhat, smíte vyzvat kamaráda ke hře ve dvou. Vše je mnohem snazší a mnohem zábavnější, takže hru ve dvou určitě neopomeňte.
Grafika je docela pěkná (i když zřejmě nebylo na jednom jediném sektoru, jenž se tu nalézá, co zkazit), podkresluje pohodovou vánoční atmosféru, tak jako hudba a zvuky. Po pravdě řečeno je ale hudba dělaná tak pro vyznávače koled, protože posluchači Megaherz, Limp Bizkit či Rammstein si příliš libovat nebudou.
Sečteno a podtrženo. Klabutong si vás prostě získá nehledě na pár detailů, nic moc vánoční hudbu a fakt, že hra skoro nic nenabízí. Má však v sobě nápad a zajímavou hratelnost, takže určitě neprohloupíte, pokud se rozhodnete hru stáhnout a zahrát si ji. Je celkem návyková a lze hrát ve dvou, takže se u ní určitě na pár minut příjemně odreagujete. Myslím, že to opravdu stojí za vyzkoušení.
