Pokud tyto drobnosti překonáte, dostanete za odměnu velmi solidní počítačovou hru, která je právě počítačovým převedením šachů. Pokud s nimi teprve začínáte, doporučuji si někde najít detailní popis pravidel, které není možné v této recenzi kompletně popsat. Snad jen stručně se jedná o hru, kterou kompletně odehrajete na černo-bílém podkladu, což je deska o přesně předepsaných rozměrech. Na jejích obou stranách si každý ze dvou hráčů rozestaví své figurky a teprve poté může hra začít. Ta se již řídí podle strategie každého hráče, kteří se střídají po tazích. U každého tahu je měřen čas, což pro začátečníky nehraje roli, každopádně v pokročilých hrách je to poměrně dobré porovnávací hledisko. Jinak má každá figurka přesně předepsaný způsob, kterým se může po desce pohybovat a s jeho respektováním máte možnost na každém tahu s většinou z nich pohnout a posunout je tak, abyste na závěr pobrali co nejvíce nepřátelských figurek a k tomu dali protivníkovi šach-mat, což je regulérní konec hry. Pat se pak nazývá remízová situace, kdy nelze určit vítěze.
Nyní ale ke hře samotné. Ta se opět jako u jiných projektů MyPlayCity vyznačuje velmi pěknou grafickou stránkou, která ale bohužel s sebou nese i jisté nevýhody. Na výběr máte mezi dvěma pohledy – 2D a 3D. Výhody jsou jasné a D pohled výrazně lépe vypadá. Na druhou stranu jsem v něm měla problémy pohnout jakoukoliv figurkou, pro praxi tedy stejně budete používat jednodušší a méně atraktivní 2D pohled, což je trochu škoda a nevyužitý potenciál. Zároveň bych zmínila vysoce postavenou laťku počítačového oponenta, kterému asi bez předešlých zkušeností z hraní nebudete stačit. Na druhou stranu pořád je tu možnost zahrát si ve dvou na jednom počítači nebo využít možnost síťové hry. Možnosti jsou tedy rozsáhlé, škoda jen nevyužitého 3D potenciálu a vysoké obtížnosti.