Kuroshiro - dva na provázku

Ve dvou se to lépe táhne, to je známé přísloví, které doplňuje také základní myšlenku této hry. Pokuste se dotáhnout dva bratry spojené elastickým lanem až do cíle a to v každém z početných levelů.

Kuroshiro je projektem pocházejícím z dílny gamemaker tvůrce, jemuž se v hlavě stvořila poměrně originální myšlenka na logickou hříčku. Základním elementem jsou dva bratši, s nimiž se nevědomky setkáváme již při přeštění samotného názvu hry. Jeden z nich totiž nese název Kuro a druhý pro změnu Shiro. To není jediný rozdíl mezi těmito dvěma jinak téměř identickými jedinci. Pak se také odlišují barvou těla, přičemž jeden z nich je světlý až téměř bílý, druhý naopak tmavý. No a to je jedna z mála vlastností, kterých budete při plnění puzzlů využívat.

Další důležitou věcí o níž jsem se prozatím nezmínila je provaz, který oba jedince spojuje. Jedná se o spojení zcela elastického charakteru, proto se mohou bráchové od sebe libovolně oddalovat a zase přibližovat a tak stále dokola. To všechno s vaším přičiněním. Najednou totiž ovládáte vždy jen jednoho z dvojice a druhý za vámi „vlaje“ na provázku podle známých fyzikálních zákonů. Pokud se tedy rozběhnete, šňůra se natáhne a bratříček za vámi dorazí s mírným spožděním, větší rychlostí a navíc se bude napínat do všech stran. To stejné se děje pokud vyskočíte nahoru apod. Nejlepší je si tyto efekty opravdu dobře ošahat, aby se vám pak snáze vše praktikovalo.

Zpočátku jsou mise velmi jednoduché a vesměs ani nemají co dočinění s logickým žánrem. Úplně vystačí, když přeskočíte několik málo překážek a hladce přistanete na zemi, kde je to jen pár kroků k vysněnému východu. Do toho musí vždy dorazit aktivní postavička, což je takové malé omezení. Pokud ale na něj budete myslet nebude vám dělat problémy.

Nyní ale přistupme k tomu, v čem vlastně spočívá ona logická myšlenka projektu. Toho druhého na provazu netaháte jen tak zbytečně, vy totiž můžete mezi oběma přepínat. Jako příklad je možné uvést plošinku, kam prostě normálním výskokem nedosáhnete. Řešení? Rozběhnete se tak aby bratr na elastické gumě vystřelil až nad plošinku, rychle se na něj přepnete, dosednete na zem a vzhledem k tomu že ten druhý dole je již ovládán automaticky, poslušně za vámi dorazí zavěšen právě na elastické šňůře. Pak jsou zde také stěny, které jsou podle své barvyx prostupné vždy jen pro světlého nebo tmavého a i v tomto případě je postup téměř totožný. Level vám ztíží také průhledné ploty, kterými proletí libovolná ze dvou barev, ovšem pro aktivního bratra jsou neprostupné. Zkrátka a dobře téměř v každé misi se vám představí něco nového a až na místy iritující práci s elastickou gumou si nebudete mít co stěžovat.

Grafika není nijak oslnivá.l V praxi vám sice vadit nejspíše nebude, s odstupem ale nezaujme a mohla by být rozhodně barevnější a celkově propracovanější. Co se zvuků týče, docela dost mi připomínaly český Flip-Flap. Náhoda? :)