Kuula - kulička a desítky nástrah

Jednoduchá logická hra, která by byla dost možná daleko zábavnější v reálném provedení, to je Kuula. Naklánení deskou za pomocí přesných pohybů myši ale také není od věci a ten komu se podaří dosáhnout cíle, řadí se k těm nejšikovnějším.

Součástí jedné ze zahraničních soutěží byl i zajímavý projekt s trochu netypickým názvem Kuula. V něm se autoři s nápadem příliš nepárali a místo aby třeba i příběhově pospojovali všechny vymyšlené levely, seskládali prostě dlouhatánský seznam, z něhož si hráč může libovolně zvolit. A vlastně proč ne, alespoň při hraní Kuula nedochází k trapným zásekům, které již způsobily nejednu hráčovu frustraci.

Jedinou singleplayer náplní je tedy sada levelů. Které jsou buď seskládané pod sebou a nebo seřazené do pospojovaných sérií (podle jakého klíče docházelo k pojmenování a vybrání kousků do série je mi záhadou. Každopádně lze obecně prohlásit, že každý ue zveřejněných levelů je svým způsobem unikát. A ať už si zvolíte jakýkoliv, pokaždé se vaše oči budou při jeho řešení dívat na dřevěnou desku. S tou můžete navíc pohybovat jak se vám zalíbí, naklánět ji a to vše zcela intuitivně za použití myši. Cílem každého z levelu je dostat jedinou pohyblivou kuličku na herní ploše až do exitu v podobě nepřehlédnutelného zeleného fleku. Důležitá pak je především ta barva. Kdybyste ji totiž popletli a kuličku nahrnuli do oblasti černé, musíte se smířit s tím, že jste ji právě prohodili dírou, která znamená okamžitou nutnost opakování levelu. Právě takovéto věci by se totiž v průběhu hraní neměly za žádnou cenu stávat a chcete-li úspěšně dojet až do cíle, bude třeba se vyhnout všem dírám. A také správně rozhodnout strategii pohybu, jinak by vás totiž mohl překvapit leckdy dosti nepříjemný časový limit. Ten naštěstí nemá každý level, vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z největších frustrací, která vás v průběhu hraní čeká.

Pokud už totiž nemáte na záda vám dýchající časový limit, můžete směle a hlavně pomalu posunovat s kuličkou zcela dle vlastního uvážení. A ani to nebude vůbec jednoduché zejména díky promyšleným chodbičkám bludiště, které si pro nás autoři přichystali. Obtížnost pak několikanásobně navýší i ne zrovna nejlépe promyšlené ovládání, kdy často prostě nevíte, kam myš natočit, aby se otočila směrem, který požadujete. A když už se konečně rozhodnete zjistíte, že pohybem po podložce vpravo docílíte úplně jiného naklonění, než je právě potřeba. Zvyknout se na to ale dá, i když to bude chtít opravdu pevné nervy. Ostatně vaše snažení vám vynahradí celkem příjemně zvládnutá technická stránka, která nakonec výrazně zvýšila konečné hodnocení.