O Labyrinthu se dá s jistotou říci, že využívá velmi jednoduchých až laciných triků, aby hráče pořádně vyděsil. O to více se mu to však daří. Podivuhodná kombinace klaustrofobického prostředí, do jisté míry náhodně generovaných úrovní a především děsivého ozvučení si s lidskou fantazií dokáže pořádně pohrát.
Ačkoliv nedosahuje propracovanosti, ani stylovosti takového Slendera, je pro jedince, kteří se jen tak zbůhdarma chtějí pořádně leknout, slušnou volbou.
Labyrinth není kdovíjak originální, ani nepřináší žádné nové či zajímavé myšlenky, přesto není k zahození.
Hra od studia s příhodně ironizujícím názvem Always Alpha představuje klasický horor, jenž nemá žádný jiný cíl, než vás děsit. Jste vrženi do monotónního bludiště plného slepých chodeb, tmy a především nereálných monster. Ty nápadně připomínají geniálně abstraktní příšery z filmu Věc.
Ačkoliv se zdá, že samotný labyrint je pokaždé stejný (přinejmenším tedy velmi podobný), monster je po každém spuštění hry různý počet a jejich výskyt je také náhodný. Občas se tak stane, že vám i nějaká potvora stojí v jediné možné cestě.
Již zmíněný film připomíná Labyrinth ještě v jednom aspektu: v minimalistické, avšak neskutečně atmosférické hudbě. Stačí pár tónů a člověku jde hlava kolem. Hudbě celkem zdařile sekunduje také zvuková stránka. Když hráč prolézá dlouhé dvě minuty stále stejné chodby a už se mu do mysli vkrádá pocit stereotypu, ozve se najednou mohutné nelidské zaječení nejbližšího monstra.
Infarktové stavy jsou častým jevem do té doby, než hráč zjistí, že příšery nejsou ani zdaleka tak nebezpečné, jak vypadají.
zdroj: www.youtube.comLabyrinth je slušnou hrou, která si dala za úkol vás trošku postrašit. A zvládá to celkem kvalitně, ale nelze od ní očekávat cokoliv navíc. Stereotyp je možná jistým prvkem hratelnosti, ale nakonec přece jenom začne převládat. Pak je dobré hru opustit. Tedy pokud to neuděláte ještě před tím, protože vás odveze sanitka s akutní srdeční zástavou.
