Lao's Quest vám dá vybrat obtížnost podle vašich schopností a nervů

Pomník starým arkádovým hrám ze začátku devadesátých let Lao's Quest může být hrou, při které ztratíte veškeré nervy a skončíte v sanatoriu. Díky možnosti upravit si náročnost si však každý vybere, na co mu síly stačí.

Retro arkáda Lao's Quest obsahuje zajímavou mechaniku, která se ve hrách tohoto typu mnoho nevidí. Dovolí vybrat si z několika obtížností, přičemž ta nejjednodušší je příjemně náročná hopsačka jako ze začátků devadesátek, ale už ta druhá je dokonalé a nefalšované peklo, které vyzkouší vaše reflexy, rychlost a schopnost rozhodování a pořádně zatíží vaše slabé nervy.

V Lao's Questu máte za úkol zachránit svého přítele Ricka z nebezpečného labyrintu mayských pyramid a chrámů. Že to nebude nejsnazší úkol, je jasné už v první vteřině, kdy vás usmrtí vystřelená šipka. Hra je totiž jakousi variací na téma I Wanna Be The Guy. Že vám to nic neříká? Tak to buďte hodně rádi. Ušetřili jste si hodně nepříjemností a příčetnosti.

Toto je přesně ten typ hry, ve kterém umřete během prvních několika sekund. Je to ten zákeřný a podlý typ sadistické zábavy, kdy po obrovském vypětí vylezete po posledním žebříku, už vidíte světlo na konci tunelu (zde novou obrazovku, na níž se hra uloží) a najednou vám skoro na hlavu spadne obrovská kamenná koule a prohání vás celou cestu až na začátek úrovně, kterou jste s posledními nervy překonali. Zkrátka arkáda, která nemá žádný smysl pro fair play.

Většina podobných představuje pro hráče skutečné noční můry a hraje je pouze vybraná skupinka masochistů, ale Lao's Quest nabízí i druhou, vlídnější tvář.

Tou je možnost vybrat si ze tří obtížností a počtu životů. Již na té střední jsou lokace posety ukládacími kameny a nabízejí spoustu rad a tipů, jak obtížnou pasáž (což jsou všechny) překonat. Dokonce jsou pomocí výběru obtížnosti upravovány i rozměry propadlišť a smrtících děr. Na nejvyšší obtížnost tak je většina úrovní naprosto nezvladatelná. Počet životů, normálně nastaven na deset na celou hru, si lze zvýšit až do nekonečna.

Již na první pohled je patrné, čeho chce hra docílit. Vysoká obtížnost a retro zpracování připomínají dávné doby, kdy hry netahaly hráče za ručičku, ale nechaly ho vyválet se ve vlastní neschopnosti. Pomáhá tomu také dobré ozvučení.

Lao's Quest však není příliš originální v oblasti hratelnosti. Zabaví, ale nadšených výkřiků se nedočkáme. Spíše slouží jako pěkný památník dávným hrám.