V Laser Kombatu jste řidičem tanku. Zatímco všichni vaši kolegové statečně padli nebo zbaběle uprchli, vy jste zůstali opuštěni uprostřed bitevní vřavy, obklopeni desítkami nepřátel. Aby to nebylo málo, je váš tank tím nejpomalejším a nejzastaralejším prototypem, do kterého vás jen mohli nadřízení posadit. Postavit se ostatním čelem je jistá sebevražda, protože jsou rychlejší a lépe vybaveni. Kde to však nejde silou, musí to jít rozumem. A tak během hry využíváte různé zatočené "paprskolamy" a jiné vynálezy, pomocí kterých se zbavujete jednoho tanku za druhým. Nejblíže má tato hra asi k puzzle. Vaším hlavním úkolem, jak jsem už naznačil, je zničit všechny nepřátelské tanky. Můžete tak učinit několika způsoby: sestřelit je laserovým paprskem, shodit do vodě nebo poblíž odpálit atomovou bombu. Nepřátelům se ale nikdy nesmíte dostat do přímé rány. Vhodnou střeleckou pozici si vytváříte díky různým ohýbačům a stěnám, které mění směr paprsku, nebo přemísťováním kostek a vytvářením alternativních cest. 
Po herní ploše se můžete pohybovat a střílet jenom svisle nebo vodorovně. Obecně lze vaše pomůcky rozdělit do několika kategorií: šikmé odrazové stěny (které paprsek zlomí do pravého úhlu), měniče směru (jež paprsek rozdělí a vyšlou v několika směrech), jakési polštáře (těmi můžete tanky vytlačit do vody) a atomové bomby. Celkem je těchto dílů kolem dvaceti. Některé můžete posunovat, jiné zase ne, některé posunujete střílením, jiné byste tímto způsobem zničili. Atomová bomba je tu také ve dvou verzích. Žlutou můžete dotlačit na libovolné místo a z povzdálí odpálit, červená však automaticky vybuchne, jakmile se dostanete do její blízkosti. Na tomto místě bych rád zmínil ještě třetí typ tanku. Mimo váš šedý a nepřátelské zelené v několika kolech narazíte i na tank žlutý. Ten je na vaší straně, a i když ho nemůžete ovládat, ale jenom posunovat, dobře vám poslouží jako návnada, třeba právě na odpálení červených atomovek. 
Nejprve mě zaskočilo, že hra nemá žádné menu. Tlačítkem F1 se jenom zobrazí nápověda s funkcemi jednotlivých kláves a F2 zobrazí přehled a popis všech dílků ve hře. V jednoduchosti je ale krása a ke hraní ani nic dalšího nastavovat nepotřebujete. Ovládání je také přehledné. Na začátku jsem hru přirovnal k českým Beruškám. Společných znaků je skutečně hodně. V Laser Kombatu však ovládáte vždy jenom jeden tank. Pokud uděláte nějakou chybu, můžete se pomocí klávesy U vrátit až o dvacet kroků zpět. To je velká výhoda, protože nemusíte kvůli chvilce nepozornosti hrát celé kolo znovu od začátku. Máte také možnost hru uložit a načíst. Bohužel se tyto sejvy po vypnutí hry neuchovávají (při brouzdání mezi samotnými koly však ano). Jednotlivé levely nemusíte hrát v přesném pořadí a můžete si vybrat kterýkoliv z nich. Celkem jich máte k dispozici rovnou stovku. Některé pochází přímo od autora, spoustu jich ale připravili sami hráči, což je samo o sobě zárukou originality. Tuto možnost máte díky přibalenému editoru samozřejmě i vy. Práci s ním zvládne úplně každý, nezapomeňte jenom, že je možné ho spustit pouze přes nějakého správce souborů, a ne přímo ze hry. Vaše výtvory můžete autorovi zaslat a možná se objeví v některé další verzi. I po technické stránce je hra velice povedená. Grafika je jednoduchá, ale pohledná. Voda a některé dílky jsou animované. Jedinou vadou na kráse je absence hudby. Nikdo vám však nebrání, abyste si pustili do pozadí svou vlastní z cédéčka. Hry jsou od toho, aby člověka především bavily. Laser Kombat tuto podmínku splňuje do puntíku. Každé kolo je samo o sobě jednou velkou hádankou. Její rozluštění vyžaduje použití hned několika různých postupů. Přitom se mi nestalo, že bych něco dělal monotónně. Vždy jsem musel hledat nějaký nový a neodzkoušený způsob. Pokud nejste zapřísáhlí odpůrci celého žánru logických her, máte na dlouhou dobu o zábavu postaráno.
