RPG bývá považováno za královský žánr mezi počítačovými hrami. Skutečně je faktem, že luxusní záležitostí je jak tvorba, tak i hra většiny her na hrdiny, nejedná-li se tedy zrovna o špatné akční parodie na Diablo či FPS s vývojem postavy vydávané z marketingových důvodů za RPG. Luxusní z mnoha hledisek, především však náročnosti. Pořádné RPG zabere spoustu času, staví před hráče epický příběh a mnoho hodin hratelnosti, během nichž se rozvine tolik dějových linií, tu tlustších, tu tenčích, tu dlouhých, tu kratinkých, že by vydaly na desítky standardních arkád a akciček. Není divu, že se jedná o ve freeware oblasti ne až tak často vídaný druh titulů (ano, autor ví, že se opakuje, avšak u RPG se takovýto úvod nabízí tolik, že jeho vábení zkrátka nelze odolat...) , a tak si každý opravdu pořádný zaslouží výrazné ovace publika žurnalistického - i laického, hráčského. Laxius Power je výtečným, na amatérské poměry nečekaně rozsáhlým a velkolepě zpracovaným RPGčkem, které představuje patřičně velký svět, řadu lokací, postav, questů, NPC, vlastností, zkušeností, potvor, bojů, inu - zkrátka všeho, co k pořádné hře na hrdiny patří a co ji dělá tak kouzelnou.
Laxius Power si dobře uvědomuje řadu klišé, jež bývají často používána, a s úsměvem a lehkostí sobě vlastní na ně poukazuje. Hlavní hrdina se proto jmenuje Random (tedy anglicky - náhodný) a je to přesně ten typický fantasy pošuk, chlapec z vesnice, jenž netouží po ničem jiném, než aby se stal správným rytířem bez bázně a hany - a jen nevídanou shodou okolností mu to bude umožněno. Nechybí tajný řád, jenž spolupracuje s démony, snaží se vyvinout vylepšenou a nepřemožitelnou armádu a experimentuje se všemi druhy temné magie, inu, vše je přesně tak, jak to v pořádném RPGčku má být. Do začátků hráč dostane krom zmiňovaného Randoma ještě dvě dívčí postavy, Randomovu milou a ještě jednu ženu z vesnice, načež se rozjede tradiční scénář vylepšování prostřecnictvím zkušeností a úrovní, po jejichž dosažení se zvedají hodnoty schopností v boji, kouzlení a zlodějských dovednostech. Samotný rozvoj postav odpovídá japonským RPG a nemanipuluje s tak šíleným množstvím statistik, jako je tomu třeba u Wizardry, přesto je v kombinaci s velkým množstvím zbraní, brnění, artefaktů a vůbec objektů do inventáře plus neměnším počtem magických propriet od kouzel po svitky a hůlky velmi robustní a chvályhodně komplexní.
Hra se odehrává na několika úrovních. Je tu globální mapa světa s náhodnými setkáními a souboji, z ní se lze přesouvat do jednotlivých lokací a tam plnit úkoly, vyhledávat klíčová NPC a bavit se na tradiční RPG způsob. Svou obrazovku mají i boje, které jsou rozděleny na tahy. Hráč vždy určí, co budou jeho postavy v následující sekvenci dělat, načež počítač dle iniciativy a rychlosti účastníků rozhodne o pořadí akcí a vyhodnotí jejich dopad. Inu: klasika všech klasik. Na Laxius Power je k ocenění hned několik věcí. Technické zpracování je velmi precizní. Izometrický pohled na lokace působí kouzelně, sama hra potěší řadou animací (přelétající ptáci, živá krajina se zvířátky a podobně) a sprity nepřátel jsou leckdy nádherné. Neméně kvalitní je i hudba, ačkoliv zkušenost učí okamžitě v takovém případě podezírat z vykrádání. Ať tak či onak, výsledné hodnocení Laxius Power může být jen těžko jiné, než absolutně pozitivní. Milovníci RPG mají sice tento rok už řadu výtečných alternativ (namátkou vynikající, mírně akční Lost Valley, Dungeon Master: Return to Chaos, či nedávno recenzované Dark Disciples), zahodit šanci Laxius Power alespoň vyzkoušet se nicméně dá považovat za trestuhodnou nedbalost.
