Lilium - pohádková explore plošinovka

Do sympatického fantasy světa nás zavede slibně vypadající explore plošinovka s neustále se měnícím virtuálním světem. Procestujte spolu s námi desítky obrazovek zpracovaných do nejmenších detailů.

S explore plošinovkami se v poslední době tak nějak roztrhl pytel a milovníci přesně tohoto druhu her mají doslova hody. Ostatně poté co jste stihli dojet ryze český Rabbitin, už aby si chystal klávesnici na obzvláště rozsáhlý a podařený Knytt Stories, který je jasným aspirantem na nejlepší hru tohoto roku. Takovým slabým odvarem pak je i zajímavý Lilium. Hra která nedorazila v nesprávný čas – namlsaní z Knytt Stories prostě není možné hodnotit zcela objektivně :-).

Žánrovým poznačením ale asi tak podobnost s Knytt Stories i končí, což je jedině dobře. Tento se k nám totiž dostává zase trochu jiná hra, která mi alespoň částečně připomínala pekelně těžký The Punishment 2. Tentokrát ale s trochu jinou grafikou a hlavně rozumnějším ovládáním a obtížností i když i v Lilium narazíte čas od času na kixy s ovládáním, které způsobí, že třeba i pětkrát za sebou spadnete na stejném skoku. To ale lze celkem s rozumem přejít a hře odpustit především za pečlivost s jakou tvůrci přistupovali k tvorbě okolního světa. To je 2D, kreslené a s povedeným fantasy nádechem. A tak začínáte v zasněžených lokacích s padajícími vločkami na pozadí, abyste se po zamrzlých plošinkách pomalu probojovali až k dalším krajinám, jako jsou třeba travnaté oblasti. Po této stránce si tvůrci s hrou opravdu vyhráli a na výsledném kousku je to každopádně znát.

S takovým nadšením ale nelze hodnotit samotný design levelů, který je dosti chaotický. Autoři poměrně odvážně zvolili variantu, kdy lze do nových místností procházet jak po vyšplhání nahoru, tak i dolů a do obou stran. Do praxe již ale tento odvážný cíl nebyl převeden až tak hladce a tak se velice často budete ocitat v situaci, kdy prostě nebudete vědět kam dál. Někdy není ani zcela jasné, zda jde na daný směr opravdu projít či nikoliv a když už se někam skutečně dostanete, čeká na vás třeba i nepochopitelně prázdná obrazovka, tudíž vaše putování působí tak nějak bezúčelně, bohužel.

Kladně ohodnotit je třeba právě zpracování, stejně jako zajímavě vybranou postavičku, která je sice jednoduchá, zato ale slušně rozpohybovaná a tak nějak do hry zapadá. Škoda jen toho velkého sousta, které tvůrci prostě nezvládli požvýkat. Třeba si reputaci napraví v druhém díle, o němž vás budeme informovat za pár dní v žurnále.