Hlavní hrdina nese jméno Fred a ve své domovině je právem považovaný za nejsilnějšího, nejodvážnějšího ap. A tak, když se jednoho dne roznese zpráva, že se něco pokazilo ve Winterlandu, je on tím prvním, kterého žádají o pomoc. A co by to byla za hra, kdyby Fred odmítnul. Ač překvapen, horlivě přikývne a v následujících minutách se již létajícím balónem vznáší směrem k zasněžené zemi, kterou zachvátila invaze nepřátelských jednotek.
Vzhledem k tomu, že musí být Winterland tématickou zemí, jsou také nepřátelé verbováni z řad zimních kreatur. To znamená přítomnost sněhuláků, kteří svou výškou mnohdy několikanásobně převyšují tu vaši a aby toho nebylo málo, nelze je porazit tak jednoduše, jako v případě jiných protivníků z podobných her. Nestačí jen jednoduše skočit a přelomit vaz nebo jednou udeřit a poté jen sledovat, jak se mrtvé tělo skácí k zemi. V Little Fred se tedy setkáváme s naprosto unikátním druhem nepřátel, u nichž je možno bez váhání prohlásit, že sami přemýšlejí, snaží se vás zabít dříve, než se to podaří vám a ani po páté ráně se nevzdávají bez boje. Mě osobně velice překvapilo, že se na mě sněhulák vrhnul i v momentě, kdy jsem stála na vyvýšenině s pocitem maximální chráněnosti. Stejně tak mě pronásledoval na každém kroku ve chvíli, kdy jsem třeba souboj vzdala a vydala se zbaběle na útěk.
Little Fred se odlišuje i v několika dalších aspektech k nimž nepochybně patří lehké logické momenty, které se objeví kupříkladu i při používání tradičních převozních plošinek, které se v tomto případě různě kříží.
I když jsou Vánoce již dávno za námi, Little Fred mě přesto velice potěšil. Vzhledem k dobře promyšlenému konceptu a zajímavým nápadům, které byly do celého systému vhodně implementovány, máme tu čest s propracovanou arkádou, která ztrácí body snad jen vlivem zbytečně krátkých levelů, které mě osobně prostě nevyhovovaly. Vzhledem k tomu, že má koncept i několik málo dalších vad na kráse, je myslím číslo 7 odpovídajícím ohodnocením.