Loader – pořádný náklad logistické zábavy

Nenápadný, ale smrtelně hratelný – to je Loader, titul přinášející pořádný náklad logistické zábavy. V roli řidiče náklaďáku musí hráči přesouvat bedny různorodého obsahu ze skladu do skladu, 24 hodin denně, bez jediného odpočinku. Zvládnete dostat všechen náklad na správné místo?

Loader – nenápadný název, nenápadná hra. Už mnohokrát (a v oblasti volně šířitelných titulů to platí obzvláště) se ale stalo, že právě takový projekt si získal slávu a oblibu hráčů větší, než mnohé očekávané hitovky. A jakkoliv lze zřejmě s úspěchem pochybovat o tom, že si Loader vydobyde širší povědomí a proslulost, rozhodně mu nelze upřít, že by si to zasloužil. Podobně jako nedávno recenzovaný semaforový simulátor Rush Hour se i Loader zabývá tématikou poměrně civilní a zdánlivě šedivou. Opět souvisí s dopravou a automobily, tentokrát ovšem nákladními a primárním cílem je pomoci při správném uskladnění a přesunu nejrůznějších nákladů. Hráči se převtělují do role řidiče malého tahače, který přesouvá bedny po skladišti z jednoho terminálu na druhý. Nudná a rutinní práce, řeklo by se – a v reálu je to pravda. Tým Snarl-up Software z ní ale dokázal vyždímat až neuvěřitelně zábavnou hru, jež by se nejlépe dala popsat asi jako logický rychlík.

Základní úrovňová sada Loaderu obsahuje rovných 43 úrovní – a je to pořádná porce, neboť každá z nich může trvat pět, ale i deset či více minut. Doba hratelnosti se tak posouvá do velmi příjemných čísel. Celá hra je viděna pohledem z ptačí perspektivy. Před hráčem se rozvíjí různě složité schéma skladiště, po němž se pohybuje se svým vozidlem. Ovládání je prosté – šipka dopředu slouží k akceleraci, šipkou dozadu se couvá, doleva a doprava zatáčí. Ve skladišti se nachází různorodá aktivní místa – terminály, na nichž se sem tam objeví nová bedna a které jindy zase bednu s nákladem určitého typu požadují. Dále jsou tu recyklační zařízení, jež přijímají bedny prázdné a nepříjemná doupata slizkých tvorů, kteří se neustále znovu rodí a snaží se přichytit se na odložené náklady. Povede-li se to třem z nich, je daná bedna zcela znehodnocena, což je velmi nepříjemné, a tak je hráč musí v pravidelných intervalech přejíždět a ničit širokými koly svého vozu.

Těžiště hratelnosti ovšem spočívá ve vození nákladů. To má několik fází. Nejprve hráč přijede k terminálu, který bednu s určitým obrázkem na povrchu vydal, nabere ji mezerníkem a odveze někam do volného prostoru, aby se přijímací plošina vyprázdnila. Takhle se to děje až do chvíle, kdy se nad některým z terminálů objeví signál, že chce určitý druh zboží. Zároveň začne ubíhat poměrně rychle čas – a je třeba takový náklad na ploše najít a dovézt ho na dané umístění. Povede-li se to, započte se hráči bod a ve chvíli, kdy dosáhne daného počtu bodů pro ten který level, zvítězí a posune se do dalšího. Zní to možná až příliš prostě a stereotypně – a opravdu to po chvíli začne být poněkud stejnorodé, nicméně úrovně jsou vymyšleny velmi dobře a často vyžadují různé strategie. A sám nápad je natolik nosný, že se do hry zejména zpočátku každý ponoří až po uši. Nic na tom nezmění ani na první pohled velmi slabé grafické zpracování, které je dvourozměrné a spíše schématické (na druhou stranu ale aspoň maximálně přehledné). Podobně je tomu s ozvučením, ale ještě jednou: vůbec to nevadí a herní zážitek je i tak výtečný.