Nikdy bych nevěřil, že se nevraživost určité skupiny osob namířená proti jistému produktu, či spíše společnosti, může efektně vtělit do skvělé arkádové freewarovky. MacRaiders mě o tom ale přesvědčili - i z navenek nevinného nakouslého kyčovitě barevného Macintosháckého jablíčka se totiž může znenadání vyklubat zákeřný nepřítel, jenž je hoden nanejvýš několika dávek z vašeho kulometu (raketometu, laseru atd.).
Tak jako ostatní arkády, i MacRaiders příliš nedbají na jakoukoliv pointu "příběhu" (dá-li se o něčem podobném v souvislosti s touto protiMacovskou arkádou hovořit) ani na variabilitu levelů či dokonce proměnlivá prostředí. Vše, co zde žene dění dopředu a udržuje hratelnost na hladině, jež zase na druhou stranu nutí hráče bezhlavě střílet dál a dál, je průběžné vylepšování zbraní, efektní a notně efektivní bomby, spousta malých a větších Maců a v neposlední řadě také neustále se zvyšující bodové ohodnocení.
Ani to ale není všechno - tvůrci MacRaiders mysleli i na ty z vás, kteří nemají hraní podobných her příliš v malíku a připravili pro ně speciální mód nazvaný Rookie (všem minimálně příležitostným pařanům jistě netřeba překládat), v němž vás hra de facto zasvěcuje do svého stylu a atmosféry. Stručně řečeno jde o jakousi obdobu volby obtížnosti v jiných freewarovkách, ovšem mírně odlišným způsobem (po odehrání několika úvodních levelů jste po upozornění vhozeni do úrovně normálního módu).
Téměř vše, co ale dělá MacRaiders skutečně hratelnou a velice atraktivní arkádou jsou bonusy, které se čas od času na herní obrazovku zatoulají a které vám se zdoláváním invaze počítačů s jablíčkem v čele nezanedbatelně pomohou. Prakticky nejdůležitějším z nich je kulaté písmeno "W", jež indikuje novou třídu zbraní, tj. pakliže jej seberete, bude likvidace dotěrných nepřátel o úroveň snazší. Druhým militantním bonusem je kolečko označené písmenem "B", které si zajisté získá popularitu především mezi příznivci plastické a jiné trhaviny, jelikož se jedná o bombu (mimochodem relativně dosti účinnou). Naopak obranný charakter má bonus ověnčený nápisem "S", kterýžto znamená Shield neboli štít. Zvláště tento druh nápomocných miniatur má naneštěstí vždy ve chvíli, kdy jej nejvíc potřebujete, tendenci vůbec se neobjevovat. Bohužel jsem nebyl schopen za dobu, kterou jsem hraním MacRaider strávil, pochopit, jakou logikou se hra při ubírání energie štítů a samotné vesmírné lodi řídí, takže pokud chcete mít stoprocentní jistotu, že nebudete donuceni předčasně hru ukončit, můžete aktivovat štíty ručně a to stisknutím klávesy Alt. Samozřejmě to má ale jeden háček - štíty se při permanentním použití velice rychle vybíjejí a je tedy dobré je použít jen v krajní nouzi.
Technické zpracování MacRaiders je jedním slovem průměrné. Za kvalitním hudebním doprovodem a lehce nadprůměrnými zvuky tak trochu pokulhává o něco horší grafika, nicméně je třeba zohlednit i fakt, že od arkády tohoto druhu se žádné převratné 3d akcelerované zpracování ani nečeká a není tak důvod kvůli němu celkově velice příznivé hodnocení hry jakkoliv shazovat.
Přestože je her jako MacRaiders na trhu jako havarujících programů v mém počítači (tj. hodně), i tak vám ji mohu vřele doporučit. Po stránce technické se sice o žádné okouzlující dílo nejedná, nicméně je-li ve vás alespoň minimální slabost pro chytlavé arkádové hříčky, jistě vás svým skvělým systémem bonusů alespoň na malou chvíli uchvátí. Hledáte-li sympatickou freewarovku na zabití několika volných okamžiků, jste na správné adrese; chcete-li se u ní bavit dlouhé hodiny, pak vězte, že MacRaiders nejsou nic pro vás.
