Od pradávná touha lidí věci neustále zmenšovat a miniaturizovat je fascinující. Příkladů nasnadě je mnoho: velké a neskladné počítače, které v minulosti zaujímaly několik místností, se vám dnes v pohodě vejdou do kapsy, dlouhé dámské sukně se zkrátily k radosti mužské polovičky lidstva na co nejkratší únosnou mez atd. Trpíte-li i vy jakousi slabostí, pro vše malé, asi vám nebude neznámá hra Micro Machines, v níž jste s malými autíčky jezdili např. po stole v dětském pokoji. Tento typ hry inspiroval spoustu dalších autorů k tvorbě podobných her a jednou z nich je i Magic Racer.
Magic Racer sice není žádným tuctovým klonem Micro Machines, to opravdu ne, ale má s touto hrou mnoho společných aspektů. Snad asi nejlépe by se dala přirovnat ke hře Death Rally od finského studia Remedy, které stojí za úspěšným titulem Max Payne. 
Pro všechny jmenované hry je společný typ nazírání na závodní plochu – shora. To vám dává obrovský přehled, o tom, co se kde na trati děje a v případě nutnosti i možnost na to bleskurychle reagovat.
Ale asi nejzajímavější na hře je samotný fakt, kdo usedá za volanty jednotlivých vozidel – jedná se totiž o magické bytosti. Najdete tu čaroděje, goblina, elfa a další charaktery spadající do oblasti fantasy. V single playeru se s těmito všemi postavami můžete utkat ve třech různých módech (single race, tournament, time attack), na multiplayer si musíte přizvat kamaráda ke klávesnici. Očekával jsem, že hra nabídne dnes již klasický split-screen, ale nebylo tomu tak. Oba vidíte své vozy na jedné obrazovce a jedete společně do doby, kdy někdo z vás nebude mít tak velký náskok, že soupeř z obrazovky zmizí. A jakmile se tak stane, jeho auto vybuchne a vy získáte bod. Poté se auta seřadí jakoby na startovní čáru a celá věc se opakuje až první z vás dosáhne stanoveného počtu bodů. 
Mně osobně nepřišel tento systém jako příliš dobrý, protože pokud si chcete obstojně zahrát a ne se každých 10 sekund rozjíždět, musíte doufat, že váš soupeř ovládá hru stejně dobře jako vy.
Prozatím jsem nezmínil jednu podstatnou věc – tu, kvůli níž jsem hru přirovnal k Death Rally – zbraně. Hra obsahuje pouze tři tratě, což není mnoho, ale aby to bylo zajímavější, zcela náhodně se na trati generují různé předměty a magické zbraně typu olejová skvrna nebo laserové dělo. Jakmile některý z nich seberete, nic vám nebrání v tom, abyste jej použili na zkomplikování cesty soupeři.
Stránkou samou pro sebe je ovládání a fyzikální model auta. S ovládáním jsme měl zpočátku problémy, jelikož jsem nevěděl, jak uvést auto do pohybu. Klasické klávesy nereagovaly a až posléze jsem se dočetl, že vaše auto se vedle kurzorových šipek ovládá ještě třemi klávesami umístěnými napravo vedle písmene M. 
Chování auta se zdá trochu trochu nepřirozené a je třeba si na něj dobře zvyknout, protože až moc klouže po trati a hlavně zpočátku s tím asi budete mít velké problémy.
Co vám budu povídat, tato hra je hlavně o dobré hratelnosti, proto zpracování jde trochu stranou. Grafika vás pravděpodobně ničím nezaujme, běží v mizerném rozlišení 320×240 a malinko se na ní již podepsal zub času. Hudba působí trochu infantilním dojmem, ale to se vcelku dá od hry tohoto typu očekávat. Jak jsem řekl, o zpracování to není, ale pokud chcete dobrou zábavu závodního stylu s trochou akce, stažením Magic Racera neprohloupíte.
