V arkádě Mail Arigato! se stáváte hrdinnou dívkou, která na svém kole musí obrazit celé město a rozvézt do vyznačených schránek osobní korespondenci. Nebylo by to tak těžké, kdyby město samotné nemělo několik podlaží a nepřipomínalo špatný sen šíleného architekta. K tomu všemu vám hraje tak naivní hudba, že byste ji po chvíli nejradši vypnuli.
Mail Arigato! má ostatně japonský styl naivního humoru už v názvu. Na domovské stanici, či spíše poštovní pobočce, dostanete vždy několik dopisů. Mezi těmi můžete přepínat, čímž vám v navigaci pomáhá šipka ukazující směr a výšku, ve které se poštovní schránka pro onen dopis nachází. Když totiž nedoručíte psaníčko správně, adresát bude velmi nešťastný. Navíc se vám odečte bodové ohodnocení.
Na doručení všech dopisů přitom máte jen čtyři minuty. Město samotné je velmi, převelmi mrňavé, ale poměrně komplikované. Kromě toho, že je tvoří jenom jakési ostrůvky, mezi kterými na kole přeskakujete, je plné urychlovacích plošin a divných ramp, které vás vymrští do vyšší úrovně.
Mail Arigato! je zkrátka netradiční plošinovka, ve které jezdíte na kole, roznášíte dopisy do specializovaných schránek a přitom skáčete nevidět jak vysoko a jak hluboko. Celá úroveň je přitom jedna velká překážková dráha, při jejímž zdolávání stačí jen držet tlačítko kupředu a ona vás už někam sama navede.
Hra vlastně postrádá jakýkoliv další smysl. Neobsahuje příběh nebo nějaký vyšší cíl. Jejím úkolem je vás jen na pár minut zabavit. Díky tomu, že nezapře určitý podíl originality, daří se jí to celkem dobře. Pro ty, kterým japonský anime styl voní, je to příjemná odreagovačka v retro grafice a s divnou hudbou. Ta natolik pozitivně naivní, že sice motivuje k cyklistickým eskapádám, ale kdyby hra trvala déle než pár minut, považoval bych za hanebnost, že Mail Arigato! neobsahuje v nastavení možnost hudební kulisu vypnout.
