Adventury jsou skvělou příležitostí k vyžití pro všechny vývojáře s dobrými nápady na kvalitní a třeba i ztřeštěné příběhy. Man Boy vs Doctor Sock je jedním takovým příkladem – ostatně po shlédnutí intra byste jen stěží hru zařadili mezi tuctové a bez nápadu.Nyní se ale na vše podívejme trochu více zblízka. Příběh začíná přímým přenosem z předávání speciálních cen. Ty jsou určené pro hrdiny za opravdu významné zásluhy na záchraně lidských životů no a k takovým patří právě i hlavní hrdina. Vybaven nadlidskými schopnostmi se ale přesto neubrání sabotáži celého předávání. Během slavnostní řeči uvaděče se totiž vaše 
maličkost pomalu ztrácet před očima publika až nakonec zcela zmizíte. Sami dezorientováni se rázem ociutáte v pro vás neznámém světě, kde vás trochu ironicky uvítá Pan Ponožka – fiktivní postava ponožky umístěná na ruce spícího kluka. Ten se představuje právě jako ona síla, která jej do tohoto místa přitáhla a oprostila od speciálních schopností – bez nich bude návrat na zem daleko složitější, ne však zdela nemožný.
Zpátky na Zemi se chcete dostat hned z několika důvodů. Za prvé je nutnéí stihnout
předávání cen a pak také osvobodit dalšího člověka, který se vlivem žlé Ponožky dostal na toto místo. Lehce netradiční je i samo ovládání, jež neprobíhá stylem point&click, nýbrž jako v klasické arkádové hře. Ve zboku viděném prostředí budete s postavou pohybovat kurzorovýma šipkama, přičemž akční klávesou je mezerník. Pokaždé, když dojdete k nějakému předmětu či člověku a hodláte s ním promluvit ši jej sebrat, prostě stisknete mezerník a hra provede vše, co je v danou chvíli možné. V praxi mi vše připadalo pro hráče daleko jednodušší než v klasické adventuře, neboť si hra sama z inventáře vybíárala potřebné předměty v případě, že se rozhodnete provést akci. Jinak je ale vše v nejlepším pořádku a kladně bych hodnotila i onu pasáž, kdy se ocitnete v kouzelníkově příbytku a pohybujete se vlastně hlavou směrem dolů.
Man Boy vs Doctor Sock je i dle samotného autora ohodnocena jako spíše kratší adventura. Já osobně bych ji doporučila i těm, kteří jinak tomuto žánru neholdují – úkoly nejsou složité, lokací je málo a příběh je občas opravdu úsměvný. Zkrátka příjemné překvapení zase v trochu odlišném duchu.
