Man Enough – čtyři hry v jedné

Nápad, to je oč tu běží. Zvládnete ovládat čtyři hry najednou? A je to vůbec možné?

manenough_01

Světe div se, i indie experimenty zpachtěné během několikahodinových soutěží stále umějí překvapit. Starý známý veterán nezávislé scény Daniel Remar se s Man Enough účastnil soutěže No More Sweden 2010, a bezesporu se mu podařilo dát do kupy nejlepší příspěvek. V Man Enough sice většina hráčů zasupí nad horší hratelností, ale jak už to bývá, spíše než dlouhotrvající zábavou tato hra sbírá body originálním nápadem a humorným pojetím. Ovládat totiž budete čtyři rozdílné hry a to najednou. Okolní obrázky nelžou, výhled na herní obrazovky se nezmění, protože ani v jedné hře nepostoupíte do odlišného prostředí.

V levém horním roku se odehrává vesmírná arkáda Space Face. Oponentem v ní je nepřátelská mateřská loď vypouštějící roje menších stíhaček.
O obrazovku níže zase v plošinkové arkádě High Horses skotačí zfetovaný kůň. Cílem ve hře je posbírat jednotlivé penízky a nenechat se při tom rozsekat cirkulárkami.
Na vrcholu pravé obrazovky trůní homosexuální adventura Bromancing Saga. Namísto sbírání předmětů vás ale čeká jenom výběr správných dialogů.
A v maskulinním duchu pokračuje i poslední hra. Úkolem v Super Shirtless Platform Idiot Hunt For Golden Petri nečekaně je pobíhat s polonahým skokanem a získat zlatou sochu.

Pointou je, že všechny hry se ovládají stejnými klávesami najednou. Mezerníkem ve Space Face střílíte, ale zároveň v High Horses skáčete a v Bromancing Saga vybíráte odpověď. Zatímco v High Horses musíte na začátku běžet zprava doleva, v SSPIHFGP je to přesně naopak. Snaha získat s takto ztíženým ovládáním alespoň nějaké body potom generuje zábavu. Minimálně pro někoho.

Můžeme se sice dohadovat, nakolik Man Enough není dobrou hrou, protože ji chybí opravdová hratelnost, a nakolik je dobrou hrou, protože je prostě sranda se na ni dívat a objevovat její tajemství – nic to ale nemění na faktu, že je zábava ji mít spuštěnou. Navíc, kdyby Daniel Remar vydal každou hru samostatně, minimálně 20% by každá z nich získala. Neúprosná síla matematiky tedy bere vítr z plachet i těm nejpragmatičtějším kritikům. Vám ostatním doporučuju příjemné zkoumání Jesseho počinu.