Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Manic Miner

  10:13aktualizováno  19. června 2000 6:26
Manic Miner je vůbec první počítačová hra, kterou jsem měl možnost hrát. Bylo to někdy v roce 1988 (tehdá byla na světě již pět let) a já si na ni asi po deseti letech vzpomněl a marně ji sháněl snad po celém internetu. Až po roce byla má snaha korunována úspěchem... no a tady ho máte, Manica.

Manic Miner

Platforma: Freeware

Stáhnout
Manic Miner
Konečně se objevila PC verze staré dobré pařby známé především z Consulu, Atárka a ZX Spectra

Manic Miner je vůbec první počítačová hra, kterou jsem měl možnost hrát. Bylo to někdy v roce 1988 (tehdá byla na světě již pět let, neboť vznikla v roce 1983 :o)), tedy v době, kdy mi bylo sedm let a nebylo to ještě na PCčku, ale na počítačích Consul, které jsme tehdá měli ve škole... A protože v té době bylo povinné navštěvovat zájmové kroužky, přihlásil jsem se, jenom kvůli Manicovi, do počítačového kroužku, i když jsem v té době hodně sportoval a nakonec jsem skončil tak,jak jsem skončil - namísto závodního hraní hokeje jsem začal preferovat počítač a sportoval jsem jenom s kamarádama a s pionýrem... vlastně s jiskřičkama, protože pionýrem jsem se nikdy nestal... naštěstí :o). Mno ale nechme vzpomínání a věnujme se hře samotné. Abyste si nemysleli, že tady budu psát o staré vykopávce na Consul, vyvedu vás z omylu, neboť Manic Miner existuje od roku 1997 také na PC.

První věc, kterou zde zmíním, je grafika. Na Consulu byla hra ve dvou barvách - zelené a bílé, hře stačila jedna osmipalcová :o) disketa a po dvou minutách rochňání a zadání pár textových příkazů jste mohli hrát.Manic Miner Na PC je to pochopitelně o něco snazší, hra se vám také vejde na jednu disketu a ke spuštění nepotřebujete textové příkazy, ale hru spustíte i ve Woknách poklepáním na ikonku :o). Krátce poté vám na monitoru naskočí přivítací obrazovka, do očí vás praští rozlišení, které se z vašich klasických 800x600 změní na 320x200 :o) a namísto hi-coloru (16 bit.) na vás bude poblikávat 16 barev.

Kromě zrakových vjemů si pak samozřejmě přijdou na své také orgány sluchu, neboť z vašich reprobeden či PC Speakeru se začne linout stará šílená hudba. Vlastně ona to ani hudba není, ona je to směs takových podivných elektronických, na sebe navazujicích zvuků, které snad nebyly ani na PC, ale jenom na starších počítačích :o). Prostě hudbu je lepší vypnout a pustit si CDčko, i když já osobně ten křaplavý zvuk poslouchám vždy, když Manica hraju. Stručně a jasně - technické zpracování hry je nic moc, jedná se vlastně jenom o předělávku staré dobré pařby na PC, ale tady jde jen a jen o hratelnost, navíc hra je freeware a volně stažitelná na internetu, takže vás její pořízení nic nestojí a jak se říká - darovanému koni na zuby nehleď a freeware je vlastně dar :o).

O co vlastně v Manic Minerovi jde. Jste takový maličký panáček, který má za úkol v každém levelu (obrazovce) posbírat pět klíčů či cihliček, prostě pět zlatých (žlutých :o)) artefaktů.Manic Miner V tom vám však brání několik nepřátel - od robotů přes tučňáky, kachničky, Evžena, trpajzliky až po záchodové mísy či telefony :-)...

Kulturní vložka: Při psaní této recenze jsem si vzpomněl, že jsme tehdá (v roce 1988) na počest této hry složili se spolužákem básničku, která opěvovala dva nepřátele v Manic Minerovi - záchodovou mísu a trpaslíky. Tak se kochejte mým básnickým uměním ve druhé třídě...
Včera jsem šel na hajzlik,
na hajzliku trpajzlik.
Trpajzliku, trpajzliku,
copak děláš na hajzliku?
Já jsem hajzlik trpajzlik,
nepustím tě na hajzlik.
...Vaše putování po jednotlivých světech a sbírání určených věcí vám navíc znepříjemňuje zpuchřelá podlaha, která se na některých místech propadává a také jedovaté stromečky a pasti, které vás, když se jich nedejbože dotknete, usmrtí. Všechno je prostě perfektně promyšlené a ve vyšších levelech také dosti obtížné,Manic Miner což zaručuje skvělou zábavu a dlouhou dobu, po kterou budete Manic Minera hrát a posléze se k němu vracet. Co pak ještě stojí za zmínku je fakt, že v průběhu hry nemůžete ukládat svou pozici a po úspěšně absolvovaných levelech se vám neobjeví ani žádné heslo, to znamená, že při každém hry začínáte úplně od začátku.

Není to ale jenom prachobyčejná hopsačka, ve které se musíte vyhýbat nepřátelům, přeskakovat propadající se podlahu a různé nástrahy a pasti, jak by se mohlo z mého předcházejícího popisu zdát. Jedná se totiž o skvěle vymyšlenou logickou hru, kde budete muset opravdu zapojit mozek, abyste jednotlivé levely dohráli. Řešení je sice vždy několik, ale mnohem více cest je nesprávných. Vy totiž sice můžete padat dolů, ale ne o moc, tudíž musíte zvolit tu správnou cestu nejen nahoru, ale i dolů, což bývá mnohdy obtížné. Navíc musíte přesně skákat a dávat si pozor i na jiné vychytávky autorů.

Úplně nejgeniálnější pařba Manica nastává ve chvíli, kdy vás hru hraje víc.Manic Miner Ne, nemluvím tady o multiplayeru, neboť ten hra neobsahuje, ale mluvím o situaci, kdy jste v místnosti, kde je více počítačů a každý z vás paří na tom svém Manica. Zažil jsem to jak ve druhé třídě na Consulech, tak asi před rokem na PC. To nás teda nebylo v jedné místnosti tolik (jenom tři), ale navíc jsme si prostřednictvím internetu a on-line chatu vyměňovali informace s dalšíma pařanama, kteří s námi v té době Manica hráli (bylo nás celkem něco kolem 30) a bylo to prostě cool... V této souvislosti je dobré zmínit, že PC verze sice nemá klasickou pauzu, ale v případě, že se přepnete do jiného okna, se hra automaticky zastaví (to znamená, že vám neutíká vzduch a nemůžou na vás ani kačenky, záchodky, trpaslíci a já nevím jací nepřátelé ještě) a rozjede se zase až ve chvíli, kdy se přepnete do okna s Manicem.

Co říci závěrem. Na téhle hře je prostě vidět, že ji dělali lidi ne pro peníze, ale pro zábavu a podle toho taky vypadá. Sice slabé technické zpracování (i proto, že hra je na světě už hodně dlouhou dobu), ale geniální zábava a hratelnost, která dělá z Manic Minera toho, čím je - perfektní logickou pařbičku hodnou úcty všech současných i minulých generací pařanů. A navíc, ačkoliv je hra relativně stará, má skvělou obtížnost a dva módy - Original a Blood, což znamená, že až dohrajete originální mod hry, přepnete se do krvavého, kde budete muset mozek zapojit ještě mnohem více. Takže já doporučuji jediné - stáhněte si Manica co nejdříve, třeba přímo z našeho serveru a já si ho jdu zase zapařit...

Autor:


Témata: Robot


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.